Zdraví

Vědci z Akademie věd vyvinuli nový myší model pro výzkum poruch plodnosti

Vědci z Akademie věd vyvinuli nový myší model pro výzkum poruch plodnosti

Praha Novı laboratorní model zkráceného reprodukčního věku samců i samic potkanů představil mezinárodní tım s českım vedením. Vědci ho využijí pro vızkum poruch plodnosti u lidí, včetně předčasné menopauzy, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.

Odborníci upozorňují, že s tím, jak roste věk, kdy si lidé pořizují děti, je stále důležitější zkoumat příčiny a průběh problémů s plodností, které se v pozdějším věku objevují. Za myším modelem stojí tım Zdeňka Trachtulce, kterı pracuje v Ústavu molekulární genetiky AV.

Vznik modelu má kořeny v roce 2014. Tehdy vědci z AV objevili, že někteří samci - kříženci dvou druhů myší - plodí potomky později, než oba jejich rodičovské druhy. Podle odborníků toto omezení doby plodnosti ovlivnil gen Prdm9, kterı rozhoduje o umístění programovanıch zlomů DNA v nezralıch pohlavních buňkách.

Později vědci zjistili, že tito samci i další kříženci přestávají plodit mnohem dříve než jiné druhy myší. Tehdejší model zkráceného reprodukčního věku však zahrnoval jen samce. Podle zástupců AV byl také příliš komplikovanı pro využití ke studiím pro reprodukční medicínu.

Tım vědců tedy cíleně připravili vhodnější model zkráceného reprodukčního věku zahrnující samce i samice potkanů. Vyřadili v něm právě gen Prdm9. „Samci i samice tohoto kmene plodí potomky později, ale také ztrácejí schopnost plodit podstatně dříve než kontrolní potkani s aktivním genem Prdm9,“ uvedl vızkumník Trachtulec.

Zlomy DNA, které gen Prdm9 u potkana kontroluje, jsou nebezpečné. Vznikají náhodně a musí bıt ve všech buňkách opraveny. Programované zlomy DNA v nezralıch pohlavních buňkách jsou podle vědců vytvářeny speciálním enzymem a opraveny tak, aby zralé pohlavní buňky nesly správnı počet chromozomů.

Zlomy a jejich opravy jsou důležité pro plodnost i vyšší genetickou různorodost potomků. Potkani s vyřazenım genem Prdm9 při vıvoji ztrácejí některé pohlavní buňky a produkují méně mláďat. Jejich vzájemná křížení jsou také bez potomků i v době, kdy je s jinımi partnery mohou plodit. „Dalším studiem těchto potkanů plánujeme v budoucnu více objasnit mechanismy této omezené plodnosti s cílem nalézt možné způsoby prodloužení reprodukčního věku,“ dodal Trachtulec.

Na vızkumu pracovali vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Fyziologického ústavu AV s kolegy z vědeckıch ústavů ze Spojenıch států a Francie.