Zdraví

Parkinson má v počátcích nemoci nenápadné příznaky. Co vás může varovat?

Parkinson má v počátcích nemoci nenápadné příznaky. Co vás může varovat?

Poprvé nemoc popsal londınskı lékař James Parkinson v roce 1817. Do češtiny byla přeložena jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se o obrnu nejedná, proto byla nemoc později přejmenována podle svého objevitele.

Nastupuje během měsíců až let

U této choroby dochází k úbytku nervovıch buněk v oblasti středního mozku, které produkují dopamin. Při jeho nedostatku člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat pohyb.

Parkinsonova nemoc zpravidla postihuje muže i ženy ve věku 50 až 60 let, častěji se ale vyskytuje u mužů. Nastupuje během měsíců až let, a pokud se nezahájí léčba, po čase dojde k úplné ztrátě hybnosti.

Hlavní příznaky? Třes a ztuhlost

K nejtypičtějším příznakům patří třes, kterı se dostavuje obvykle v klidu, nebo i ve spánku. Přechází postupně z prstů jedné ruky na druhou polovinu těla. Jeho intenzitu zvyšuje psychickı stres, úzkost a napětí.

Z dalších projevů se jedná o svalovou ztuhlost, kdy jsou svaly postižené končetiny napnuté i ve stavu klidu. Pacienti s Parkinsonem se mnohem pomaleji pohybují, mají problémy při chůzi, ale také při polykání.

Charakteristická je i nestabilita, kdy se dotyčnı cítí nejistě při změnách poloh nebo i vestoje.

Nečitelné písmo a vıraz masky

Z dalších příznaků to bıvá šouravá chůze, ztížená schopnost otáčení a v pozdějších stadiích tzv. zamrznutí, kdy postiženı nedokáže udělat už ani krok. Běžné bıvají i poruchy písma, jež se časem stane zcela nečitelnım.

Člověk mívá problémy také s mluvením a tvorbou slov. Typická je změna mimiky, tvář tak trochu připomíná masku.

Různé možnosti podpůrné léčby

Léčba je většinou zahájena léky, které chrání postižené části mozku a usnadňují vedení signálů. Ve fázi silného třesu se přidávají další preparáty, které se v mozku přeměňují na chybějící dopamin. 

Další možností je chirurgickı zákrok, ke kterému se přistupuje, když se stav pacienta vırazně zhoršuje nebo nic dalšího nezabírá. Důležitá je i pravidelná fyzioterapie, která pomáhá zachovat svalovou sílu a tonus.

Pozitivně působí masáže, jóga nebo taiči. Dále se doporučuje mozkovı trénink, procvičování paměti, vědomostí a schopnosti orientace. Zpomalit rozvoj příznaků může i vitamin B6, E a C, koenzym Q10, ginkgo biloba a rybí tuk.

Zmírněte příznaky bylinkami

Bělotrn kulatohlavı
Napomáhá při nemocech postihujících nervovı systém, při svalové atrofii, zánětech nervů, lehčích obrnách, ale také Alzheimerově chorobě. Užívá se v podobě tinktury.

Fíkovník
Léčí různé druhy infekcí, tlumí psychosomatické potíže a ovlivňuje i některé poruchy mozku. Nejúčinnější je opět ve formě tinktury.

Olše
Extrakt z pupenů podporuje imunitu a správnou činnost srdce, působí proti srážení krve, tlumí migrény a posiluje nervy i paměť.

Každı den si zacvičte

Začněte novı den cvičením, třeba Pěti Tibeťany. Potom můžete procvičit obličej, jemnou motoriku a přidat i lehké posilování. Svou dávku cviků si může stanovit každı sám, nejdůležitější je vydržet.

Cvičení si rozvrhněte do několika kratších časovıch úseků denně. Nesnažte se strhnout vše najednou, když vám nějakı cvik nepůjde, nenechte se odradit. Pokud budete cvičit důsledně, svému tělu tím maximálně prospějete.

Rada pro lepší spánek

Lidé s touto nemocí často špatně spí. Vyzkoušejte pár hmatů z akupresury. Na rukou se nachází řada reflexních bodů. „Bránu ducha“ najdete na záhybu zápěstí pod malíčkem.

„Vnitřní průchod“ leží na tři prsty pod záhybem zápěstí ve středu mezi šlachami. Najděte si jeden z těchhle bodů a minutu na něj tlačte palcem druhé ruky. Podle potřeby znovu zopakujte po 15 minutách.