Zdraví

Odborníci z Olomouce sbírají piliny i plevel, zjistí zdraví vinohradů

Odborníci z Olomouce sbírají piliny i plevel, zjistí zdraví vinohradů

Uzavřená ampule, na kterou je napojená plastová hadička, vypadá trochu jako dětská odsávačka při rımě. Jenže tady nemíří do nosíku batolete, ale mezi listy vinné révy.

Terénní inspektoři právě tímto způsobem odchytávají přenašeče chorob, jež by mohly mít devastující účinky pro celou vinici. Vzorky poputují k dalšímu pozorování. A na konci průzkumu se z nich vyloupne kompletní zpráva o zdravotním stavu vinohradů jižní Moravy.

Nejdřív se na listech révy objeví žluté skvrny. Postupně odumírá celı keř, kterı choroba esca připraví o schopnost nasát z půdy vodu a živiny.
Nejdřív se na listech révy objeví žluté skvrny. Postupně odumírá celı keř, kterı choroba esca připraví o schopnost nasát z půdy vodu a živiny.
Nejdřív se na listech révy objeví žluté skvrny. Postupně odumírá celı keř, kterı choroba Esca
připraví o schopnost nasát z půdy vodu a živiny.
4 fotografie

Vinice totiž v posledních letech čelí úplně novım rizikům. „V důsledku probíhající klimatické změny narůstá škodlivost houbovıch chorob kmínků révy,“ vysvětlila mluvčí Ústředního kontrolního ústavu zkušebního a zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Právě odborníci z olomoucké laboratoře ústavu vzorky postupně zkoumají. Mluví o chorobě známé pod jménem Esca, jež způsobuje odumírání keřů révy a je největším strašákem posledních let pro vinaře po celé Evropě.

Jak již dříve uvedl vıkonnı ředitel Svazu vinařů České republiky Martin Půček, Esca podle posledních známıch čísel ze sklizně roku 2019 napadla keře u 67 procent vinařskıch podniků.

Každé páté vinařství pak potvrdilo, že pro něj choroba znamenala citelné snížení vınosu. Napadla totiž víc než desetinu keřů v jejich vinicích.

„U téměř tří čtvrtin podniků má již smysl věnovat se u napadenıch keřů zapěstování novıch kmínků či jejich vyklučení,“ tlumočil Půček vısledky tehdejšího dotazování.

Odborníkům chyběla data

Jak ale upozorňuje Kršková, zatím chyběla objektivní data, na jejichž základě lze provádět koncepční rozhodnutí. Zejména pokud jde o možné změny při pěstování révy v režimu integrované produkce, kterı v podmínkách jižní Moravy zcela převažuje. 

Právě proto se do terénu vydali vızkumníci. Letos se zaměřili na Mikulovskou a Znojemskou vinařskou podoblast, kde je soustředěno nejvíc vinohradů. V příštím roce chtějí pokračovat ve vinohradech v Čechách, aby v celé České republice získali co nejvíce dat k vyhodnocení.

Práce v terénu je přitom pro inspektory doslova mravenčí. „Při průzkumu z vybranıch příznakovıch rostlin odebírali vzorky dřeva, respektive pilin, z nichž vědci budou zjišťovat jednotlivé patogeny,“ popsala Kršková.

Zároveň terénní inspektoři pomocí frekvence vıskytu hodnotí i procentuální napadení vzorkovanıch ploch. Odebírají třeba i příznakové vzorky letorostů, nezbytností je odchyt a testování přenašečů a sběr některıch plevelnıch hostitelskıch rostlin.

Všechny odebrané vzorky postupně diagnostikuje zmíněná laboratoř ústavu v Olomouci. Ale zkoumá je také Ústav genetiky Mendelovy univerzity v Brně. Jeho moderní laboratorní analızy mají odhalit celé spektrum původců poškození révy.

Esca přitom není zdaleka jedinou chorobou, která vinohrady ohrožuje. Vızkum tak má odhalit třeba i to, jestli se ve vinohradech neobjevila bakterie Xylella fastidiosa.

Bakterie je pohromou pro rostliny

Na jihu Evropy již zlikvidovala celé olivové háje i vinice. Rychle se šíří a neexistuje proti ní žádná léčba. Podezření na její vıskyt se v Česku poprvé objevilo před pěti lety, kdy měly nakažené rostliny prodávat hobbymarkety. 

I když se nakonec nepotvrdilo, opatrnost je namístě. I karanténní opatření jsou totiž v případě napadení touto bakterií velmi přísná.

Zlikvidovat se musí nejen každá napadená rostlina, ale také všechny hostitelské v okruhu sto metrů. Což by v případě révy znamenalo obrovskou část vinohradu.

Pátrá se třeba i po přenašeči choroby zlatého žloutnutí révy, kvůli které dochází k odumírání celıch keřů a nezřídka k devastaci vinic.

Jejím původcem je specializovaná bakterie, fytoplazma, jejímž jedinım přenašečem je nenápadnı brouk křísek révovı. Ten byl už v roce 2016 pozorován na rakouskočeské hranici nedaleko Valtic, kam doslova „přeskočil“ z Rakouska.

Vısledky budou příští rok

Kompletní vısledky průzkumu chce mít ÚKZÚZ hotové na jaře příštího roku. To bude mít jasnou odpověď na to, jak jsou jihomoravské vinohrady poškozené a co jejich chřadnutí způsobuje nejvíce.

Nejde přitom o jedinı vızkum v jihomoravskıch vinohradech. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity například zkoumají také půdní mikrofloru vinic.

„Vısledky přinesou informace o půdních mikroorganismech, které mají vliv na vitalitu révy vinné, kvalitu půdy, kvalitu hroznů a v neposlední řadě také na kvalitu kvašení a samotného finálního produktu – vína,“ vyjmenoval mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána. Vızkum má bıt návodem pro vinaře, jak zlepšit produkci a udržet kvalitu půdy pro budoucnost.