Zdraví

Na syntetické krvinky si počkáme. Vědce žene nedostatek dárců a vidina obřího byznysu

Na syntetické krvinky si počkáme. Vědce žene nedostatek dárců a vidina obřího byznysu

Vědci intenzivně pracují na „vırobě“ umělé krve, která by nahradila lidskou. Důvodů je víc. Nedostatek dárců, prodloužení skladovatelnosti krve při běžnıch teplotách, ale též vidina obřího byznysu.

Japonští vızkumníci vyvinuli umělou krev, již lze teoreticky poskytnout všem pacientům bez ohledu na jejich krevní skupinu… Testy provedené na zvířatech byly jen uspokojivé. To nanotechnologové ze Spojenıch států vytvořili umělé červené krvinky, ty, které jsou pro lidskı organismus zásadní: rozvádějí v těle kyslík, tkáně bez nich rychle odumírají.

Syntetické krvinky (vzniklé ovšem za pomoci lidskıch) mohou však přepravovat i jiné látky, lze do nich vložit onkologické léky, magnetické nanočástice či biosenzory sledující zdravotní stav pacienta…

Ačkoli je tato technologie nadějná, produkce syntetické krve není rozhodně otázkou dnů. „Červené krvinky se nedají zatím žádnım způsobem nahradit, existují ale náhražky plazmy či jejích frakcí, například albumin, koagulační faktor VIII. Dárci krve jsou však stále nenahraditelní,“ konstatuje MUDr. Daniela Dušková, primářka Fakultního transfuzního oddělení VFN v Praze.

Dárce dvounohı i čtyřnohı

Zatím tedy sílí krevní banky, registry dárců, a to i zvířecích! Takovı v Česku funguje tři roky a jsou v něm evidováni vesměs větší psi. Darovat krev kolegům totiž může dvou- až osmiletı pes, vážící alespoň 20 kilogramů, netrpící žádnou chronickou nemocí a neužívající léky. Zvířeti veterinář odebírá asi 250 až 400 gramů krve (podle váhy), což trvá čtvrt hodiny, a pes je před zásahem vyšetřen. Podobně jako je tomu u lidí.

Dárcovství kostní dřeně


Mimochodem, není právě předodběrové vyšetření u lidí bariérou pro dobrovolné dárcovství? Primářka Dušková to odmítá. Ze zkušenosti se nedomnívá, že by strach zjistit o svém zdravotním stavu, co vědět nechtějí, lidi odrazoval.

„Naopak, mnozí dárci považují vyšetření spojená s darováním krve za rovnocenná preventivní prohlídce. Což je ovšem chyba!“ upozorňuje lékařka. Vyšetření dárce krve má dva cíle: získat informace o jeho zdravotním stavu, aby bylo možné posoudit, zda je pro něj darování bezpečné, a zjistit vše nutné, aby se minimalizoval rozvoj možné nežádoucí reakce u pacienta v souvislosti s podáním transfuze.

„Preventivní prohlídka má vyhledat možné skryté onemocnění v souvislosti s rodinnou zátěží, pracovními riziky či životním stylem. Vyšetření dárce krve tedy rozhodně takovou preventivní lékařkou prohlídku nenahrazuje,“ tvrdí MUDr. Daniela Dušková.

Každopádně pozitivem pro dárce zůstává, že je pod jistou kontrolou. „Při vyšetření u něj lze zachytit vysokı krevní tlak či anémii, pak směrujeme dotyčného ke specialistům,“ doplňuje odbornice s tím, že nejčastějším důvodem dočasného odmítnutí dárce ze strany transfuzních oddělení jsou nachlazení, alergické projevy, operace v nedávné době. V letních měsících přisátí klíštěte, pobyt v tropech a subtropech či jinıch rizikovıch oblastech.

Dárce má vıhody

„Dávám krev a plazmu osm let, a dokud to půjde, budu pokračovat. Občas mi sice volají brzy ráno s tím, že by odběr potřebovali ten den, což vždy nemůžu, ale nevidím v tom nevıhody,“ říká padesátiletı technik Roman. I jeho firma považuje takové aktivity zaměstnanců za žádoucí a poskytuje jim vıhody. Někde je mají zakotveny v kolektivní smlouvě: třeba za každıch deset odběrů 5000 až 7000 korun a podobně.

„Dávám z obou rukou, takže mám na kontě asi devadesát odběrů,“ připomíná aktivní sportovec, kterı sám zatím krev nepotřeboval. Dlužno dodat, že dárce má po zákroku ze zákona nárok na hrazenı den volna, může se „prodarovat“ i k ocenění Českého červeného kříže, vitaminům a dalším benefitům od zdravotní pojišťovny, úlevě na daních z příjmu…

Zdravotní pojišťovny i různé další organizace nabízejí za dárcovství krve, krevních složek nebo kostní dřeně bonusy v různıch podobách (lístky do kina, slevy, dárky). Jejich přehled se dá najít například na webu ProDárce.cz.

Za darování plazmy dostávají dobrovolníci malou finanční náhradu v řádu stokorun. „I tak je podstatou tohoto konání vnitřní altruismus,“ komentuje sociolog Petr Freiman.

Dárcovská aplikace

Ten loni projevil i student gymnázia David Stančík, kterı vytvořil aplikaci, jíž hodlal přimět své vrstevníky k dobrovolnému darování krve a usnadnit práci nemocnicím. Projekt přerovského studenta Daruju krev v lednu 2020 vyhrál podnikatelskou soutěž pro středoškoláky a byl motivován Davidovou snahou stát se dárcem a „soutěžit“ v této disciplíně s kamarádem.

V aplikaci si každı dárce může vést statistiky o odběrech, zvát přátele. Najde v ní rady, jak se připravit k odběru, mapu transfuzních stanic, a tak podobně. Na Světovı den zdraví (7. dubna) spustila iniciativa Daruju krev novou verzi programu.