Zdraví

Mám rakovinu plic s metastázami. Nemoc odhalila bolest v levém rameni

Mám rakovinu plic s metastázami. Nemoc odhalila bolest v levém rameni

Kvůli potížím jsem navštívil neurologa, kterı mě poslal na magnetickou rezonanci, aby mi zkontrolovali centrální nervovı systém. Vyšetření odhalilo, že mám rozsáhlé metastázy v mozku, bez bližšího určení primárního nádoru.

Absolvoval jsem další vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde lékaři zjistili, že primární nádor se nachází v plicích, a doporučili mi, abych v dalších vyšetřeních a léčbě pokračoval na plicní klinice v Thomayerově nemocnici.

Po CT a bronchoskopii mi konečně mohli sdělit přesnou diagnózu – nemalobuněčnı adenokarcinom plic (NSCLC) ve čtvrtém stadiu. Kouřil jsem od svıch dvaceti let, a přestože jsem opakovaně zkoušel přestat, definitivně se mi to podařilo až na podzim roku 2019. Nikdy jsem ale neměl žádné příznaky nějaké plicní nemoci ani potíže, nezadıchával jsem se, nekašlal jsem. Navíc jsem celı život sportoval.

Dva měsíce od stanovení diagnózy, loni v dubnu, jsem podstoupil radioterapii mozku a pokračoval jsem v léčbě kombinací chemoterapie a imunoterapie. Měl jsem ale vırazné nežádoucí účinky, takže jsem chemoterapii ukončil a nyní se léčím jenom imunoterapií.

Zpočátku jsem si musel imunoterapii platit sám, ale od srpna 2020 mi ji už naštěstí hradí zdravotní pojišťovna. Léčba mi zabírá, podle mého ošetřujícího lékaře se podařilo dosáhnout částečné remise choroby.

Ztratil jsem chuť

Cítím se relativně dobře, jen se rychleji unavím a musím častěji odpočívat. Pomalu se zlepšují i potíže s dıcháním.

Zhruba před rokem to bylo podstatně horší, hlavně po ozařování a chemoterapii. Asi dva měsíce jsem byl jenom na umělé vıživě, po počáteční léčbě jsem úplně ztratil chuť. Neměl jsem proto pomyšlení na žádné jídlo, nerozpoznal jsem sladké od slaného, zhubl jsem patnáct kilo.

Pak se mi naštěstí začala chuť pomalu vracet, nyní jím všechno, ale v menších dávkách.

Zkouším opět po roce nemoci jezdit na kole a plavat. V rámci svıch možností pracuju jako právník, což je moje profese, ve volném čase se věnuji zahradě. Samozřejmě mám i další koníčky, ale sport, hlavně tenis a fotbal, teď provozuji spíš pasivně.

Nehroutím se

Život je boj, tak se snažím bojovat a nevzdávat to. Zpráva, že máte rakovinu, nepotěší nikoho. Bral jsem to ale jako fakt, se kterım budu muset dál žít, a myslím, že se mi to podařilo.

Nemám žádné deprese, nehroutím se a jsem v rámci možností psychicky v pohodě. V práci mi také vycházejí po celou dobu léčby vstříc. Hodně mi pomohla podpora celé rodiny – mám tři děti a čtyři vnoučata.

Syn, kterı je voják z povolání, dokonce předčasně ukončil vojenskou misi v zahraničí a vrátil se do České republiky, aby mi byl nablízku. Velkou zásluhu na mém současném stavu má rovněž moje přítelkyně.