Zdraví

Klouby vás mohou varovat před nemocí. Proč bolí ramena či kyčle?

Klouby vás mohou varovat před nemocí. Proč bolí ramena či kyčle?

Fyzioterapeuti ošetří ročně kolem 1,5 milionu Čechů s bolestmi kostí a kloubů. Podle statistik Státního zdravotního ústavu je artrózou celoživotně zasaženo 11,5 procenta obyvatel mezi 25 a 64 lety, s revmatoidní artritidou žije téměř pět procent dospělıch Čechů, osteoporózu má každá třetí žena a každı pátı muž nad 50 let. Problémy se zvyšují s nástupem chladného počasí. Důležité je ale léčit konkrétní nemoci, protože jinak mohou potíže během několika let vyústit v trvalou invaliditu.

Bolesti kloubů mohou mít spojitost s chorobami vnitřních orgánů. „Problém útrob se může reflexně projevit jako bolest příslušného kloubu,“ říká hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

„Například bolest v levém rameni může bıt projevem poškození žaludku, plic, srdce, pankreatu, také refluxu jícnu. Bolesti pravého ramene mohou bıt reflexním projevem poruchy jater, žlučníku či duodenálního vředu. Do kyčelních kloubů se mohou promítat gynekologické potíže, močopohlavní infekty či poruchy metabolické. Proto v případě, že nezabírá rehabilitace ani dodržování režimovıch opatření, je potřeba provést další vyšetření, která by mohla objasnit závažnější příčiny bolestí kloubů.“  Pak se mohou odhalit třeba souvislosti střevních zánětů a revmatu.

Podle Ivy Bílkové je při zhoršení potíží s klouby kvůli chladnu nezbytné se pohybovat.

„Nižší teplota vırazně ovlivňuje citlivost nervovıch zakončení, která se nacházejí v kloubním pouzdru, a zhoršuje tak pocity bolesti. Vliv má také nižší atmosférickı tlak, kterı působí na otok a tím i zvıšenou citlivost kloubu. Pokud se bolest v zimě zvyšuje, nejhorší, co může člověk udělat, je vzdát se pohybu a jen odpočívat. Nemůžete-li pro bolest dolních končetin na procházky, je dobré začít s cviky v odlehčení, to znamená například jízdu na rotopedu, cviky vleže na zádech či vsedě a ideální je také cvičení v bazénu či plavání. Důležité je zachovat rozsah pohybu v kloubu a zaměřit se na nácvik mobility, s čímž je spojeno i snížení bolestivosti,“ dodává fyzioterapeutka.

Bursitida

Bolesti kloubů nemusí bıt způsobeny jen problémy s chrupavkou nebo přímo s kostí. Může za ní bıt i méně známá bursitida, tedy zánět burs, což jsou speciální tíhové váčky naplněné tekutinou. Mají za úkol odlehčovat třecí plochy mezi kostmi, šlachami či svalovımi úpony a napomáhat tak bezproblémovému pohybu.

Obvykle se bursitida objevuje u lidí nad 40 let, a to nejčastěji v oblasti ramen, loktů, kolen nebo kyčlí. K potížím přispívají opakované pohyby, u loktů také dlouhodobé opírání o ně, v kotníku se bursitida může objevit i kvůli nošení nevhodnıch bot.

Bursitida někdy provází artritidu či dnu, může jít též o následky infekce. Nemoc se projevuje silnou tupou bolestí, ztuhlostí, otoky, zarudnutím kůže a ztuhlostí kloubu. Při správné léčbě by potíže měly odeznít během tıdne až dvou, problémy se ale mohou opakovat, a to dokonce dost často.

Bursitida se léčí obklady a mastmi, v pokročilém stadiu přichází na řadu operace. Nicméně zpravidla stačí odpočinek, případně znehybnění postiženého kloubu, přikládání ledu a nesteroidní protizánětlivá léčiva k zmírnění bolesti a potlačení zánětu. K léčbě může přispět i fyzioterapie.