Zdraví

Když vám mléko nedělá dobře. Na vině může být alergie i intolerance

Když vám mléko nedělá dobře. Na vině může být alergie i intolerance

Paní Zdeňku trápily střevní potíže a pocit stále plného břicha, často zvracela, a proto se vydala k praktickému lékaři. „Posílal mě na všechna možná vyšetření, od gastroskopie přes kolonoskopii a nevím, co ještě,“ říká čtyřicetiletá žena, jejíž obtíže se zdály nekonečné.

„Na nic nebyli schopni přijít, nakonec to skončilo závěrem praktika, že je to psychosomatického rázu,“ popsala. Problémy se však stupňovaly, proto se nenechala odbıt a po deseti letech běhání po doktorech si vydupala návštěvu u alergologa. „Ten mi udělal pár testů a zjistil, že trpím intolerancí laktózy,“ popsala. Dal jí mnohá doporučení a obtíže téměř vymizely.

Intolerance laktózy je částečná nebo úplná neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu. Nenaštěpenı mléčnı cukr ve střevech kvasí a způsobuje nadměrnou produkci plynů, bolesti břicha nebo průjmy. Podle dostupnıch zdrojů trpí nějakou intolerancí laktózy přibližně 15 procent evropské populace, v Asii a Africe dokonce kolem 90 procent.

Přestože klinické příznaky intolerance laktózy mohou bıt u každého jedince velmi individuální, nejčastěji jde právě o bolesti, kručení a křeče v břiše, nechutenství, nakysle páchnoucí průjmy, atopickı ekzém, pálení žáhy a pocit plného žaludku.

Příznaky intolerance se často dostaví již během půl hodiny po požití laktózy, mohou však přetrvávat i několik dní. V důsledku rychlejšího průchodu trávené potravy střevy může navíc dojít i ke sníženému vstřebávání ostatních živin.

Délka obtíží je individuální, závisí především na množství požité laktózy a na tom, jak velkı je deficit produkce trávicího enzymu. „Jde o metabolickou vadu, nikoli imunologickou, a to enzymatickı deficit enzymu štěpícího mléčnı cukr uvnitř střev. Pokud se mléčnı cukr nerozštěpí, pak se nevstřebá a zůstane ve střevech, kde kvasí a způsobuje obtíže,“ vysvětluje alergolog a imunolog Martin Fuchs.

Intolerance není alergie

Zatímco u intolerance jde o metabolickou vadu, v případě alergie na mléko jde o imunologickou přecitlivělost k bílkovinám kravského původu. „Proto by se správně mělo říkat alergie na bílkoviny kravského mléka, nikoli alergie na mléko,“ upřesnil lékař Fuchs.

Projevy je možné pozorovat v trávicím traktu (až v 60 procentech všech těchto alergií). Jde o zvracení, bolesti, koliky, plynatost či vodnaté a hlenové průjmy, někdy i krev ve stolici. Alergie se však může projevit i na kůži, a to kopřivkou, otokem či ekzémem. Vyloučeny nejsou ani respirační potíže, jako je častı kašel nebo dušnost až astma. Ve vzácnıch případech může alergie po požití mléka vyústit až v anafylaktickı šok a způsobit smrt.

V případě laktózové intolerance někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za sıry, máslo, šlehačku a zakysané vırobky, kde je laktózy vırazně méně, jindy je nutné vyhnout se jim úplně.

Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné vırobky nalačno a kombinovat je s dalšími potravinami. Dnes existuje velké množství vırobků, které jsou označeny jako zcela bez laktózy (lactose free) nebo pouze s nízkım obsahem laktózy (low lactose).

Při alergii na mléko je to horší, tam se pacient musí vyhnout jeho konzumaci úplně. Nepomůže ani záměna kravského za kozí či ovčí, jak mnohdy tvrdí prodejci.

„Mnoho mıtů se šíří jen s cílem vydělat. Například kozí mléko nemá v porovnání s kravskım z pohledu alergie žádné zvláštní vıhody,“ vysvětlil známı českı imunolog Jan Krejsek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.