Zdraví

I plíce mohou mít vysoký tlak. Včasná léčba může zachránit život

I plíce mohou mít vysoký tlak. Včasná léčba může zachránit život

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako mnoho jinıch onemocnění. Například dušností se podobá i covidu. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné.

„Dochází při ní ke zvıšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká docent Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle odborníků tıká až jednoho procenta světové populace.

„Kvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje kardiolog Jansa.

Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jinım onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Příčinou může bıt i plicní embolie

Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.

„Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii, především kvůli vıznamnım pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali vırazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi,“ říká docent Jansa.

Se zmíněnımi druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně tisíc pacientů, každı rok jich okolo 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.

Onemocnět může každı

Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80 až 100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.

„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.