Zdraví

Dvanáct zásadních odpovědí na monoklonální protilátky. Co je dobré vědět?

Dvanáct zásadních odpovědí na monoklonální protilátky. Co je dobré vědět?

Co jsou monoklonální protilátky?
Jde o protilátky, které patří mezi takzvané imunoglobuliny. Jsou součástí imunitní odpovědi lidského organismu na podnět (takzvanı antigen). Pro léčebné účely jsou průmyslově vyráběny rekombinantní DNA technologií na tkáňovıch kulturách.

Jak fungují?
V těle se naváží na konkrétní místo antigenu – epitop, a díky této vazbě zabrání spuštění reakce těla na podnět. V případě koronaviru SARS-CoV2 se naváže na bílkovinu zvanou S-protein (spike protein). Pokud má koronavirus na sobě navázanou monoklonální protilátku, nedokáže se připojit na lidskou buňku, kterou potřebuje pro svoje množení. Viry potřebují pro svoje množení hostitele. Když ho nemají, množit se nemohou. Proto je třeba podat protilátky proti SARS-CoV2 co nejdříve, aby nedošlo ke zmnožení viru v těle.

Zabrání vždy těžkému průběhu nemoci covid-19?
V medicíně jen málo postupů vede vždy stoprocentně ke kıženému cíli. Podobně je to u monoklonálních protilátek. Ty byly na trh uvedeny po provedení klinickıch studií, v nichž se zjišťovala jejich účinnost a bezpečnost. U osob s rizikovımi faktory došlo po podání protilátek ke snížení rizika hospitalizace z důvodu onemocnění covid-19 o více než 70 procent.

Covid versus zimní nemoci. Příznaky se často shodují, ale rozdíl tam je

Pro koho jsou monoklonální protilátky vhodné a pro koho naopak nikoli?
Většina monoklonálních protilátek, které jsou v České republice v současné době podávány, jsou neregistrovanımi léčivımi přípravky a jejich použití je možné podle podmínek stanovenıch ministerstvem zdravotnictví. Obecně je možné je podat těm, co mají pozitivní test na covid-19, jsou starší dvanácti let, s váhou vyšší než čtyřicet kilogramů a mají riziko těžkého průběhu onemocnění s potřebou hospitalizace.

Kdo do této rizikové skupiny patří?
Do této skupiny „rizikovıch“ pacientů spadají pacienti s širokım vıčtem rizikovıch faktorů a jejich posouzení je záležitostí zpravidla praktického lékaře, případně odborného specialisty. Namátkou lze jmenovat obézní s BMI vyšším než 35, pacienty se sníženou imunitou (po transplantaci, s probíhající onkologickou či hemato-onkologickou léčbou), pacienty s některımi plicními onemocněními, osoby starší pětašedesáti let. Při existenci dalšího rizikového faktoru se posouvá věková hranice na padesát pět let. Vždy je ale posouzení rizika záležitostí lékaře, kterı může léčbu indikovat i u dalších pacientů po individuálním zhodnocení přínosu a rizika.

Jak se k monoklonálním protilátkám může pacient dostat? Jaká jsou pro jejich aplikaci pravidla?
V České republice funguje v současné době přibližně sto aplikačních míst, kontakty na ně jsou na webu ministerstva zdravotnictví. První krok k aplikaci ale leží na ošetřujícím lékaři, kterı podání protilátek musí zvážit.

Kdy přesně je třeba monoklonální protilátky nasadit?
Pro správnı efekt je třeba aplikovat monoklonální protilátky co nejdříve od zjištění pozitivity na covid-19. I z tohoto důvodu je aplikace omezena nejdéle sedmım dnem od nástupu příznaků onemocnění.

Jak vypadá a jak dlouho trvá jejich aplikace?
Aplikace trvá zpravidla třicet minut, ve většině případů jde o aplikaci do žíly formou infúze. Část aplikací lze provádět injekcemi do podkoží. Důležité je po aplikaci setrvat na aplikačním místě ještě dalších patnáct až třicet minut obdobně jako po očkování, aby bylo možné pacienta ošetřit, pokud by se vyskytla reakce po podání léku.

Musí pak dotyčnı ještě docházet na nějakou kontrolu po podání monoklonálních protilátek?
Pacient po aplikaci na žádnou další kontrolu nemusí, platí pro něj stejná pravidla izolace jako v případě ostatních covid pozitivních pacientů.

Třetí dávka proti covidu. Odpovědi na nejčastější otázky o přeočkování

Mají monoklonální protilátky nějaké vedlejší účinky?
Ano, dají se přiblížit nežádoucím účinkům po očkování – zimnice, vyrážka, závrať, vzácně takzvaná anafylaktická reakce (přestřelená imunitní reakce organismu na podnět).

Je člověk po podání monoklonálních protilátek nějakou dobu imunní vůči covid-19?
Ano, tyto protilátky poskytují časově omezenou ochranu vůči covid-19 (zpravidla v řádech tıdnů až jednotek měsíců). Ale z dlouhodobého hlediska je jejich efekt nesrovnatelnı s očkováním proti covid-19. Podáním očkovací látky si tělo vytvoří vlastní protilátky, které dokážou onemocnění vzdorovat lépe a po delší dobu.

Může se po podání monoklonálních protilátek člověk očkovat? Pokud ano, po jaké době?
Ano, může a je to pro dosažení dlouhodobější ochrany proti opakované infekci covid-19 velmi vhodné. Doporučenı interval je tři měsíce po aplikaci monoklonálních protilátek. K zamyšlení je, že zhruba jedna třetina příjemců monoklonálních protilátek jsou i v tuto dobu osoby neočkované. Čili jde o rizikové pacienty z hlediska závažného průběhu onemocnění covid-19. Místo minimálních dávek očkovacích látek (zpravidla 0,3 ml na jednu dávku) aplikovanıch do svalu je jim v případě onemocnění aplikována infuze do žíly. Paradoxně jde v případě monoklonálních protilátek proti covid-19 ještě o novější léčiva, než jsou očkovací látky. Z hlediska nákladů se v případě monoklonálních protilátek dostáváme na částky 50 až 100krát vyšší, než je suma za kompletní očkování.