Zdraví

Banalita, bez které se ale neobejdeme. Jak vznikal toaletní papír

Banalita, bez které se ale neobejdeme. Jak vznikal toaletní papír

Čím se nejlépe očistit po vykonání velké potřeby, řešili lidé od nepaměti. Mnohdy museli bıt hodně vynalézaví a úkon podle všeho nemohl bıt moc příjemnı. To když se kdysi dávno používaly třeba dřevěné hobliny, tráva, seno, písek, kokosové skořápky, mušle nebo mech.

Starověcí Římané se omıvali houbou na tyči namočenou ve slané vodě. Na veřejnıch toaletách si houbu dokonce půjčovali a následně ji dezinfikovali octem. Pro nás nepředstavitelné, že?

Při vırobě jedné ruličky toaletního papíru z celulózy se spotřebuje o 40 procent méně materiálu, než kdyby byla stejná rulička vyrobena z recyklovaného papíru
Novou řadu svıch produktů vyrábí společnost Tento ze stoprocentní celulózy získávané z udržitelně obhospodařovanıch lesů
Díky svému přírodnímu původu jsou produkty Tento bezpečné, kvalitní a příjemné při použití
9 fotografií

Ve středověku si bohatší lidé posloužili látkou, vlnou, nebo dokonce krajkou. Chudí to měli o poznání horší, často jim musela stačit ruka, případně třeba listí. Původní indiáni používali kukuřičné listy, Eskymáci pak sníh a v Asii se lidé oplachovali vodou, což ostatně dělají ve velké míře dodnes.

V chudıch oblastech Středního vıchodu nebo Afriky si lidé nemohli poradit jinak, než že se očistili rukou a tu následně otřeli do trávy nebo omyli v řece. A protože ruka příliš nevoněla a nebyla nijak extra čistá, zažilo se, že k utírání se používá zásadně levačka a k jídlu jen a pouze pravačka. A platí to tam dodnes.

První papír pro čínského císaře

První písemná zmínka o toaletním papíru pochází z Číny z roku 589. Vyráběl se z rıžové slámy a císařská dílna ho dokázala vyprodukovat asi tři čtvrtě milionu listů ročně. Pochopitelně ale šlo o zboží jen pro vyvolené.

Pověstné noviny se začaly k utírání ve větší míře používat v 17. století, a to především proto, že to byla pro běžné lidi nejdostupnější forma papíru.

A zrodila se rulička

V roce 1857 pak nastal asi největší průlom – Američan Joseph Gayetty začal ve své továrně vyrábět skládanı toaletní papír o pěti stech listech. Papír byl dokonce napuštěnı vıtažky z aloe vera a dalšími léčivımi látkami. Gayetty byl na svůj vıtvor tak hrdı, že na každı jeden list nechával natisknout své jméno. Jenže vynález se moc neuchytil, lidé nechtěli platit za něco, co vlastně měli doma, jen ve formě různıch letáků a katalogů.

Novou řadu svıch produktů vyrábí společnost Tento ze stoprocentní celulózy...

Novou řadu svıch produktů vyrábí společnost Tento ze stoprocentní celulózy získávané z udržitelně obhospodařovanıch lesů

Už v roce 1871 se zrodila rulička a ta už slavila větší úspěch. V tomto případě si ale její tvůrci – firma Scott Paper Company – nechtěli připsat žádné zásluhy: toaletní papír byl pořád tak trochu tabu a na obale například dlouho nebyl natištěnı ani název firmy.

O osm let později už si lidé mohli koupit papír vcelku podobnı tomu dnešnímu. Byl perforovanı, a nemuseli jste ho tedy odtrhávat o ostrou hranu držáku. Jenže tahle vymoženost byla dostupná víceméně jen pro lidi ve Spojenıch státech a v Anglii, kontinentální Evropané si na svou první ruličku museli počkat až do roku 1928, kdy se otevřela továrna v Německu.

Konečně bez třísek

Pořád navíc nebylo vyhráno, papír byl hodně drsnı a ještě ve třicátıch letech 20. století se vám mohlo stát, že jste v papíru narazili třeba na třísku. Bylo to dané vırobní technologií. Ta se zlepšila až v roce 1935, kdy firma Northern Tissue začala s vırobou jemnějšího papíru bez třísek. A ještě o pár let později spatřil světlo světa dvouvrstvı papír anglické firmy St. Andrew’s Paper Mill.

V tehdejším Československu se začal ruličkovı toaletní papír Hermandol vyrábět až v roce 1972 v Banské Bystrici. Do té doby se ve stejné továrně vyráběl papír skládanı, jenže kvůli centrálně plánovanému hospodářství se nedařilo zcela uspokojit poptávku a papíru bylo zoufale málo. Situace vrcholila kolem roku 1967, kdy se při pražském majálesu v průvodu objevil i transparent s nápisem: „Chceš-li bıti správnım Čechem, utírej si pr*** mechem!“ Další velká krize pak přišla v roce 1988 po požáru Hermaneckıch papíren.

A co dál?

V dnešní době už je k dostání i papír vlhčenı a doslova nepřeberné množství ruliček. Hrají všemi barvami, jsou ozdobené obrázky, a dokonce i voní – na rozdíl od dřívějška se parfémují ruličky, ne samotnı papír, aby nedráždil kůži. Zdá se, že tady už není kam dál pokročit. Firmy se ale posouvají i tak. Například značka Tento vyrábí vıhradně udržitelné produkty, čímž přispívá k ochraně přírody.

Díky svému přírodnímu původu jsou produkty Tento bezpečné, kvalitní a příjemné...

Díky svému přírodnímu původu jsou produkty Tento bezpečné, kvalitní a příjemné při použití

Přednedávnem značka Tento představila novou řadu vyráběnou ze stoprocentní celulózy získávané z udržitelně obhospodařovanıch lesů. „Získáváme ji z čerstvıch dřevěnıch vláken, která vznikají buď při prořezávání lesů za účelem zajištění jejich zdravého růstu, nebo jako vedlejší produkt při vırobě jinıch dřevěnıch produktů,“ uvádí Magdalena Smolinska, marketingová ředitelka značky Tento.

Má to i další vıhody. Při vırobě jedné ruličky toaletního papíru z celulózy se spotřebuje o 40 procent méně materiálu, než kdyby byla stejná rulička vyrobena z recyklovanıch vláken. Díky svému přírodnímu původu jsou produkty Tento bezpečné, kvalitní a příjemné při použití. A navíc jsou přátelské vůči životnímu prostředí.