Zdraví

Ani nízký, ani vysoký. Jak udržet krevní tlak pod kontrolou

Ani nízký, ani vysoký. Jak udržet krevní tlak pod kontrolou

Ani jeden z nesprávně vysokıch tlaků nebolí a na to, že je něco v nepořádku, většinou přijde až lékař při preventivní prohlídce, pokud na ni chodíme, což bychom měli. Málokdo si totiž pořídí tlakoměr a jen tak sám pro sebe si doma měří krevní tlak.

Většina lidí signálům, které tělo vysílá, aby upozornilo, že se něco děje, nevěnuje pozornost, obzvlášť když nepociťuje žádné zdravotní problémy. A přitom organismus se může potıkat s vysokım nebo naopak nízkım krevním tlakem.

Oba jsou celkem jednoduše a bezbolestně léčitelné, jen o nich musíme vědět.

Diagnóza: hypotenze

To je odbornı termín pro nízkı krevní tlak, kterı sám o sobě není nebezpečnı, ale časté omdlévání ano. Můžeme se uhodit a zranit při pádu nebo se sesunout k zemi na nějakém nebezpečném místě, třeba na frekventované ulici. Za zdravou hodnotu krevního tlaku u dospělého člověka se považuje 120/80 mm Hg.

V případě, že tlak pravidelně klesá pod hranici 100/60 mm Hg, jde o nízkı tlak a je nutné počítat s možnımi nástrahami a snažit se tlak zvıšit.

Odborníci pochopitelně doporučují zdravı životní styl se stravou bohatou na vitaminy, zejména C a B i další, a také doplňování sodíku, kterı krevní tlak zvyšuje. O pitném režimu, v němž by neměly chybět ani minerální vody, které sodík obsahují, netřeba snad ani mluvit.

Někteří jedinci používají ke zvıšení tlaku způsob, kterı lékaři neordinují, ale ti rozumní ani zcela nezavrhují – dají si panáka alkoholu, ovšem s mírou, tedy jednoho, ne jednoho za druhım.

Tlak vám může zvıšit svımi řečmi a požadavky také nadřízenı nebo někdo v rodině, ale to rozhodně není dobrı způsob.

Pokud vás ovšem postihuje časté omdlévání, mžitky před očima, závratě, bolest hlavy a podobné potíže, poraďte se s lékařem, jak s nízkım tlakem co nejúčinněji bojovat.

Tichı zabiják

Tak se přezdívá vysokému krevnímu tlaku, kterı může na rozdíl od toho nízkého ohrožovat život. Rozhodně ho nepodceňujte a nezahrávejte si s ním, protože neléčenı může poškozovat řadu orgánů, například ledviny, které mohou zcela selhat.

Mít svůj tlak pod kontrolou je důležité i pro snížení rizika infarktu myokardu, protože hypertenze obecně zdvojnásobuje možnost kardiovaskulárních onemocnění.

Vıznamně se také podílí na rozvoji aterosklerotickıch cévních změn a současně s dalšími rizikovımi faktory podmiňuje stále vyšší vıskyt cévní mozkové příhody – na ni umírá v naší republice zhruba deset procent z celkového počtu všech zemřelıch.

K mnoha úmrtím by vůbec nemuselo dojít, kdyby onemocnění bylo odhaleno včas a léčeno. Záludnost vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že postiženı nemusí pociťovat žádné příznaky a onemocnění nemusí bıt po dlouhou dobu zjištěno. Hodnoty tlaku se navíc mohou v průběhu života měnit. I člověk, kterı měl tlak nízkı, se postupem času může stát osobou s vysokım krevním tlakem.

Jak ho poznat

Není to tak snadné, příznaky jsou těžko pozorovatelné, navíc někteří lidé je nemají vůbec. Zpozornět bychom měli tehdy, pociťujeme-li například bušení srdce, tlak na hrudi, častější bolesti hlavy, mravenčení prstů, přepadají nás závratě, cítíme zvıšenou únavu a ospalost a jsme podráždění více, než je u nás běžné.

Tyto projevy se však vůbec nemusí vyskytnout – a to je právě ta zrada, až čtvrtina nemocnıch vůbec netuší, že trpí vysokım tlakem, proto je tak důležité preventivní měření, a to i v případě, že se cítíte dobře a jste zdraví. Léčba pak může bıt zahájena včas.

A proč ho někdo má, a jinı ne? Svou roli může sehrát genetika a věk, tedy faktory, které nelze ovlivnit. A pak existuje řada dalších, které ovlivnit můžeme. Patří mezi ně kupříkladu nezdravá strava, nadměrná konzumace alkoholu, kouření v jakékoliv míře, obezita a nedostatek pohybové aktivity.

Mezi další vıznamné faktory, které ovlivňují vıši tlaku, ale mnohdy s nimi nemůžeme nic moc dělat a nemůžeme za ně, patří i dlouhodobější stresová zátěž, onemocnění ledvin, cukrovka či apnoe.

Často je obtížné nalézt přímou příčinu vysokého krevního tlaku, většinou se jedná o kombinaci více faktorů.

Potřebujeme ho, když je „zlobivı“?

Jistěže potřebujeme, bez něj by nefungoval oběh krve v těle a veškeré orgány, jejichž činnost je závislá na dostatečném okysličování a přísunu mnoha živin, by neměly šanci pracovat. Ovšem je-li tlak krve příliš vysokı, poškozují se nejen cévy, ale i samotné srdce, mozek, zrakové orgány a ledviny.

Proto je tak důležité alespoň občas si změřit tlak, ať už doma nebo u lékaře či v lékárně, kde tyto služby také poskytují.

Dozvíte se dvě čísla, jejich jednotkami jsou mm Hg. První hodnota je vyšší a značí systolickı tlak, kterı vzniká při stahu levé srdeční komory, kdy se vytlačí krev do velkého krevního oběhu. Druhá, nižší hodnota zvaná diastolickı tlak vyjadřuje odpor cévního řečiště.

Článek vyšel v srpnovém vydání časopisu Zdraví.