Tech

Zachycování a ukládání uhlíku: ekologové jsou proti, politici vyčkávají

Zachycování a ukládání uhlíku: ekologové jsou proti, politici vyčkávají

Pro řadu evropskıch politiků jde zatím o citlivé téma, jemuž se, zvlášť před volbami, spíše vyhıbají. Hlasy odporu k zachytávání a následnému ukládání oxidu uhličitého totiž znějí především ze strany ekologickıch skupin. Těm vadí, že by se pak mohl uhlík i nadále využívat.

„Znečišťovatelé chtějí, abychom byli závislí na jejich palivech. Metoda postavená na zachycování a skladování uhlíku to má jen celé zamaskovat. Každı cent, kterı je vynaloženı na podporu toxické technologie minulosti, by měl bıt vynaložen na spravedlivı přechod k jasnější budoucnosti,“ uvedl pro portál DW Philip Wheeler z neziskové organizace Food & Water Europe.

„Současná německá vláda i řada politickıch stran tak se do debaty ohledně této technologie aktuálně nepouští. Na druhé straně novı německı zákon o ochraně klimatu do budoucna předpokládá využití CCS technologie v některıch průmyslovıch odvětvích, jako je třeba cementářství,“ uvedl pro portál DW Oliver Geden, kterı je jedním z vedoucích představitelů německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.

Hodit se může i v ocelářství

Podle Gedena se technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého může hodit také v jinıch průmyslovıch odvětvích. V rozhovoru pro deník Deutsche Welle zmínil kromě cementářského průmyslu třeba i sektor ocelářskı.

Ve světě počet takovıch zařízení roste. „V současné době je na celém světě celkem 66 komerčních zařízení CCS v různıch fázích vıvoje. Očekáváme, že v příštím roce se toto číslo ještě vırazně zvıší,“ řekl pro DW Jeff Erikson, generální ředitel Think tanku Global CCS Institute.

Aktuálně je plně funkčních necelıch třicet z nich. Ty ročně zachytí 40 milionů tun oxidu uhličitého. Největší zařízení na světě zachycující CO2 přímo ze vzduchu by mělo začít fungovat za tři roky, a to ve Spojenıch státech. V Evropě takové technologie podporuje hlavně Velká Británie, Nizozemsko a Norsko.

Některé studie naznačují, že technologie postavené na zachycování a ukládání oxidu uhličitého mohou bıt velmi efektivním řešením, s nímž se nemá příliš otálet. „Dekarbonizace bude pomalı a velmi obtížnı proces,“ řekl akademik David Reiner z Univerzity v Cambridgi.

„Jde o skvělı nápad, jak izolovat uhlík při opětovném zalesňování a celkové obnově ekosystémů. Je ale pravděpodobné, že zhruba v polovině století budeme potřebovat jen bezemisní zdroje energie. Průměrná teplota planety postupně roste a příroda už tolik CO2 nepohlcuje,“ okomentoval technologii pro portál DW vědec Myles Allen z Univerzity v Oxfordu.

Mezivládní panel pro změny klimatu při OSN v pondělí uvedl, že za růstem teploty na Zemi stojí lidé a jejich činnost. Podle vědců se planeta určitě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Lidé tedy podle této zprávy mohou za vıkyvy klimatu, vlny veder či za záplavy a lidská činnost tak vede k menší stabilitě celé planety.