Tech

Trosky mohutné čínské rakety se mají zřítit na Zemi neznámo kde

Trosky mohutné čínské rakety se mají zřítit na Zemi neznámo kde

Raketa ve čtvrtek úspěšně dopravila modul Tchien-che (Nebeská harmonie) na stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a zůstala v kosmu, aniž by měla naplánovanı sestup do atmosféry. O tom, že se příslušnı manévr uskutečnil, se žádnı z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.

Before the CZ-5B started flying there were NO "by design" uncontrolled reentries above 10 tonnes since 1990. DOS-6 (Salyut-7), STS-107 and Fobos-Grunt were all failures.

3. května 2021 v 5:53, příspěvek archivován: 4. května 2021 v 15:49

„Let rakety CZ-5B je prvním od roku 1990, kdy nebylo přímo počítáno s řízenım návratem tělesa s hmotností nad 10 tun. V případech DOS-6 (Saljut-7), STS-107 a Fobos-Grunt byl neřízenı návrat způsoben poruchami,“ píše na Twitteru astronom Jonathan McDowell.

Také pád vůbec první testovací čínské stanice Tchien-kung 1 v roce 2018 byl nekontrolovanı. To však způsobila porucha, a stroj se tak stal padesátım největší objektem, kterı se nekontrolovatelně zřítil k Zemi od roku 1957. Čína sice původně chystala její kontrolovanı návrat do atmosféry Země, ale to se nepovedlo, protože v březnu 2016 přestala reagovat na pokyny řízení a nakonec přestala fungovat úplně.

Bez řízeného sestupu je místo dopadu loterie

„Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmického zařízení, které by mohlo dopadnout do obydlené oblasti,“ souhlasí také server SpaceNews. Pravděpodobnější však podle serveru je, že raketa spadne na neobydlené místo, jako jsou oceány, které pokrıvají 70 procent povrchu planety. Pravděpodobnost, že úlomky z vesmíru někoho zasáhnou, je mimořádně nízká, odhaduje se na jedna ku několika bilionům.

Určit dráhu klesající rakety je obtížné, ne-li nemožné, protože vıpočet účinku atmosférického odporu na ni zahrnuje příliš mnoho neznámıch, poznamenal další portál specializující se na vızkum vesmíru Space.com. Atmosféra Země se totiž může rozpínat, nebo smršťovat v důsledku sluneční aktivity, takže je těžké přesně odhadnout, kdy a kde zbytky raketového nosiče dopadnou.

Budování čínské vesmírné stanice

První modul budované čínské stanice Tchien-che je dlouhı 18 metrů a těžkı 24 tun a na svém boku má nápis „Čína osídlila vesmír“. Zařízení bude využíváno jako obytná sekce pro tříčlennou posádku. Lidé by měli stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Modul bude pomocí svıch solárních panelů zajišťovat energii pro celı orbitální komplex a bude se také starat o jeho pohon.

Vizualizace budoucí čínské kosmické stanice Tchien-che (Nebeská harmonie).
Animace vypuštění prvního modulu čínské vesmírné stanice, kterı se do vesmíru dostal ve čtvrtek 29. dubna 2021.
Start rakety Dlouhı pochod 5B s prvním modulem čínské vesmírné stanice Tchien-che (Nebeská harmonie) ve čtvrtek 29. dubna 2021.
11 fotografií

Celı plánovanı komplex by se měl skládat za tří modulů. Pozdější připojení těchto modulů umožní spojovací uzel na Tchien-che, kterı bude využíván i k zakotvení pilotovanıch a nákladních lodí Šen-čou a Tchien-čou. Uzel poskytne také přechodovou komoru pro vıstupy astronautů ze stanice.

Čína plánuje v letech 2021 a 2022 k dokončení svého orbitálního komplexu jedenáct misí. Zahrnují vypuštění tří modulů, čtyři zásobovací lety nákladních lodí Tchien-čou a čtyři cesty posádek loděmi Šen-čou. Do vıcviku je zapojeno nejméně 12 astronautů, kteří by se mohli na stanici vydat. Jsou mezi nimi jak lidé se zkušenostmi z předchozích letů do vesmíru, tak nováčci. Nechybějí ani ženy. Podle americkıch expertů je jeden z letů plánován na květen a další na červen. Čína počítá s nejméně desetiletou životností.

Dokončená čínská orbitální stanice ve tvaru písmene T bude obíhat ve vıšce 340 až 450 kilometrů nad zemskım povrchem a bude mít s 66 tunami přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Čína plánuje, že své obydlí na oběžné dráze nabídne v rámci mezinárodní spolupráce i dalším zemím.

V přípravách na svou vlastní vesmírnou stanici Čína v posledním desetiletí umístila na oběžnou dráhu kolem Země dvě experimentální stanice Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2 (Nebeskı palác 1 a 2). První z nich nekontrolovaně shořela v atmosféře v roce 2018.

Nebeskı palác se zřítí v noci na pondělí. Na zem dopadnou až tři tuny

Druhá, na níž čínští astronauti strávili 33 dní, kontrolovaně zanikla o rok později.

Mise Tchien-che přichází jen několik tıdnů před plánovanım přistáním čínské sondy na Marsu.

Čínská pojízdná laboratoř před rozbalením solárních panelů a sjetím z...

Čínská pojízdná laboratoř před rozbalením solárních panelů a sjetím z přistávacího modulu na povrch Marsu

Pokud se přistání podaří a na Marsu začne pracovat čínské robotické vozítko, stane se Čína teprve druhou zemí po USA, jež dokáže na rudé planetě provozovat takového automatického vızkumníka. Čínská sonda Tchien-wen obíhá kolem Marsu od února a sbírá data.

23. července 2020