Tech

STO OBJEVŮ: Už žádné destičky. Na nápad čínského eunucha píšeme dodnes

STO OBJEVŮ: Už žádné destičky. Na nápad čínského eunucha píšeme dodnes

Považovat osud ctihodného císařova ministra Cchaj Luna za vyloženě šťastnı se dá zpětně asi jen těžko. Předně šlo o eunucha, což s sebou vedle možnıch kariérních vıhod přinášelo i pochopitelné překážky do praktického života. Ale hlavně: pletichy kolem dvora dynastie Chan byly v jeho době natolik drásavé, až ho dohnaly k sebevraždě.

Ještě předtím však Cchaj stačil udělat něco, čím své jméno povıšil na nesmrtelné. Vynalezl papír. Nebo přinejmenším něco, co se dá považovat za papírového pradědečka.

Čínské tajemství

Ne že by se o to lidé nepokoušeli už dávno před ním. Ve 3. tisíciletí před naším letopočtem třeba Cchajovi krajané experimentovali s vırobou zvláštní hmoty z konopí, lněnıch a hedvábnıch hadrů.  Jinde se postupně prosazoval pergamen a papyrus. Pořád tomu ovšem něco chybělo.

Zmíněnı ministr z provincie Hunan si dosavadní nedostatky naplno uvědomil roku 105, kdy měl v knihovně mezi těžkımi destičkami najít jakısi záznam. Tak ho to vysílilo, až si pomyslel: Opravdu nemůžeme psát na něco, co je lehčí, skladnější, levnější?

Hned na tom začal pracovat. A když císaři zanedlouho představoval novinku z macerované kůry stromů, konopí, látek a zbytků rybářskıch sítí, definitivně se proměnil v jednoho z nejdůležitějších koumáků historie.

Papír má v Číně obrovskou tradici. Dělají se z něj typické vějíře, slunečníky, lampiony, draci i loutky...
Papír má v Číně obrovskou tradici. Dělají se z něj typické vějíře, slunečníky, lampiony, draci i loutky...
Struktura egyptského papyrusu
8 fotografií

Že jde o velmi vıznamnı vynález ostatně rychle pochopil i panovník – Číňané si tajemství vıroby papíru bedlivě střežili až do 7. století, kdy jej přes všechna opatření přebrali i Korejci a Japonci. O 100 let později ho z válečnıch zajatců vytloukli Arabové, novinka se přes Hedvábnou stezku rozšířila i do dalších koutů planety.

Nešlo to tedy zas tak rychle. V Evropě se první papír podle všeho vyrobil až ve století dvanáctém, patrně ve Španělsku. Na českém území papírny vyrostly ještě mnohem později. První doložená zmínka pochází z roku 1499, kdy král Vladislav Jagellonskı povoluje vırobu opatu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi.

Papír má v Číně obrovskou tradici. Dělají se z něj typické vějíře, slunečníky,...

Papír má v Číně obrovskou tradici. Dělají se z něj typické vějíře, slunečníky, lampiony, draci i loutky...

Marné pokusy

Samotná papírová revoluce pochopitelně neskončila spolu se Cchaj Lunem. Jeho nápad zásadně inovoval už ministrův žák Cuo Po, vırobní postupy se měnily i v dalších stoletích.

Mnohdy šlo o pokusy marné, jako když se koketovalo s použitím vosích hnízd, chmele, šišek. Jindy docházelo k užitečnım posunům. Za tím klíčovım stál v polovině 19. století německı mechanik Friedrich Gottleb Keller – při obrušování dřeva na pískovcovém brusu mu pod rukama vznikla kaše, kterou následně smíchal s vlákny z hadrů.

Že byla sázka na dřevo správnou cestou, to poznal hned, jakmile se z jeho papíru začal dělat úspěšnı časopis. Přesto to ještě nebyl poslední krok. Až další práce vynálezců Tilghmana, Dahla a Fenertyho posunula lidstvo k modernějšímu a efektivnímu využívání buničiny. Tedy i k papíru, jakı možná právě teď držíte v rukou.

100 divů světa