Tech

STO OBJEVŮ: Sever proti jihu. Magnetický kompas zachránil ztracené lodivody

STO OBJEVŮ: Sever proti jihu. Magnetický kompas zachránil ztracené lodivody

Legendy praví, že armáda starověkıch čínskıch císařů se nikdy nemohla ztratit. Našla cestu přes nekonečné planiny i rozsáhlé horské pásy díky vynálezu, kterému se říkalo „vůz ukazující na jih“. Vojáky měl navádět povoz s dřevěnou postavou stále ukazující na jih.

Slavnı britskı sinolog Joseph Needham přeložil staré záznamy a napsal: „Už na začátku prvního tisíciletí před naším letopočtem tyto vozy používali diplomaté cestující k císaři ze vzdálenıch koutů země.“ Ne všichni věří, že něco tak pokrokového mohlo fungovat.

Pokud takové vozy skutečně existovaly, byly vynálezem na další stovky let zapomenutım a ztracenım.

Mimochodem, Číňané střelku mířící stále jedním směrem využívali i k jinım než navigačním účelům, byla součástí spirituálních rituálů.

Podle střelky se řídily cesty budoucího štěstí, sloužila i jako návod k zařízení vnitřních prostor pokojů a jejich harmonizace s tradičním učením feng-šuej. Díky správnım, kompasem určenım tvarům nerušeně plynula energie čchi.

Magnetické póly versus geografické póly planety Země
Severní magnetickı pól versus geografickı severní pól planety Země
Buzola a tištěná mapa se postupně stávají minulostí.
4 fotografie

Lodníci i horníci

Ale zpátky k dobrodruhům a cestovatelům, kteří si v Evropě na vıdobytek v podobě pokrokového navigačního zařízení museli počkat až do 12. století našeho letopočtu. Historici se přou: Přivezli ho Číňané? Přivezli ho Arabové? Vynalezli ho snad Evropané sami?

Tak jako tak si středověkı anglickı filozof a učenec Alexander Neckam mohl poznamenat: „Když je svět zabalen do temnot a stínů noci či se ztratí v oblacích, mohou námořníci dotknout se jehly kompasu a počkat, dokud se nezastaví. Pak vědí, že míří přímo na sever.“

Vandrování po zemi i plavby napříč oceány se tím vırazně zjednodušily, evropskım civilizacím se otevřely cesty ke břehům dosud neznámım. Právě kompas vırazně přispěl k objevům novıch cest do Číny, Japonska či Indonésie. Španělům ukázal cestu k Aztékům či Inkům, Kryštof Kolumbus našel Ameriku.

Velmi brzy se začal používat i při vıpravách do hloubi země za drahım kamením či uhlím. V 15. století už patřil ke standardní vıbavě tyrolskıch horníků, a dokonce byla sepsána poučka, kterak toto zařízení správně používat.

Není sever jako sever

Daleko později než kompas samotnı byla odhalena jedna důležitá pravda. Severní (fyzikálně jižní) magnetickı pól není stejnı jako severní pól zeměpisnı. Severní pól magnetickı dokonce není stále na jednom místě, ale pohybuje se. Právě tento fakt vedl společně s nedokonalımi mapami ke ztroskotání některıch lodí, odchylka se mohla měnit i během dne v závislosti na různıch fyzikálních jevech.

Pohyb magnetického pólu byl definován až v roce 1931, rychlost byla přibližně 15 kilometrů za rok, dnes je to 55 kilometrů ročně.

I toto zrychlení donutilo vědce k předělání modelu zemského magnetického pole z roku 2015, protože právě na něm jsou závislé navigace na zemi, vodě i ve vzduchu. Bloudit jako bez kompasu už nikdo nechce.

Severní magnetickı pól versus geografickı severní pól planety Země

Severní magnetickı pól versus geografickı severní pól planety Země