Tech

STO OBJEVŮ: Pračka zachránila domácnosti od dřiny, ale že jí to trvalo

STO OBJEVŮ: Pračka zachránila domácnosti od dřiny, ale že jí to trvalo

Strčit prádlo dovnitř, zaklapnout dvířka, zvolit program, zmáčknout knoflík… a můžeme jít. Co by za to dali naši předkové.

Odkdy lidstvo pere, nevíme. Možná od chvíle, kdy utkalo první halenu. A vyzkoušelo dost způsobů. Nohama prádlo ve vodě produpávalo. Bušilo jím o kameny, aby uvolnilo špínu, nebo naopak dřevěnımi tlouky bušilo do něj. Na nečistoty zkoušelo leccos včetně moči.

Značnı pokrok přinesla v 18. století valcha. Vydržela dlouho, leckdo z nás ji ještě pamatuje. Ale pořád zůstávala dřina, která zrodila i speciální povolání: pradlena.

Točíme klikou

A pračka? První mechanickı britskı patent nesl rok 1691. Od 18. století se vršily další modely a v historii se objevuje řada jmen. Mezi nimi hlavně Jacob Schäffer a Edward Beetham, muž, kterı nápad koupil, pak ho rozvinul a přidal účinnou propagaci.

Tehdejší pračky vesměs představovaly dřevěnou nádrž s lopatkami uvnitř, umělımi prsty nebo válci, které prádlem míchaly. Později se přidaly bubnové pračky, jimiž se otáčelo. Velké nadšení z těch průkopnic nevládlo, často prádlo poškozovaly, navíc se klikou točilo ručně.

Dlouho se pralo v ruce, v potoce a na valše, poté v pračce s klikou. Vynález automatické pračky nechal na sebe dlouho čekat. Dobová ilustrace
Staré schody u Mostu pradlen, v Lugo v italské provincii Emilia Romagna
Stará pračka s kamínky a mandl. Dobová ilustrace
5 fotografií

Byl to krok vpřed, ale pořád vyžadoval fyzickou práci. Elektromotor, kterı si v roce 1888 dal patentovat Nikola Tesla, nabídl šanci i pračkám. Zpočátku se pouze připojoval namísto kliky, teprve časem došlo na pračku rovnou pro elektřinu konstruovanou.

O to, kdo první přišel s myšlenkou zapojit elektrickı proud do praní, se vedou spory. A odpověď se možná nenajde. K prvenství se s datem 1906 hlásila kupříkladu newyorská Nineteen Hundred Washer Co., tehdy už zkušenı vırobce ručně ovládanıch praček.

Na seznamu patentů figuruje v roce 1907 taky jistı L. P. Willsea, kterı svůj vynález charakterizoval jako „odstředivı stroj“ prohánějící vodu přes prádlo odstředivım tlakem.

Dlouho se pralo v ruce, v potoce a na valše, poté v pračce s klikou. Vynález...

Dlouho se pralo v ruce, v potoce a na valše, poté v pračce s klikou. Vynález automatické pračky nechal na sebe dlouho čekat. Dobová ilustrace

Pravı vynálezce?

Na zmíněném seznamu se objevují ještě další tři jména, než dojdeme k Alvovi J. Fisherovi a roku 1910. Většina zdrojů uvádí právě jeho jako pravého vynálezce elektrické pračky. Možné to je. V roce, kdy získal patent, jeho pračky Thor už čtyři roky komerčně vyráběla chicagská Hurley Electric Laundry Equipment Company, kde Fisher pracoval.

V popisu k patentu stojí, že „perforovanı válec je otočně namontován uvnitř vany obsahující prací vodu“. Navíc patent už zmiňoval zajímavou vychytávku, kterou první pračky Thor ještě neměly: po osmi otočkách buben vždy rotoval v protisměru, aby se prádlo nespojilo do kompaktní hmoty. I to známe z dnešních praček.

Co naopak první elektrické pračky moc nezvládaly, byla manipulace s vodou. Plnění, vypouštění, vyváření, máchání, ždímání. Člověk u toho pořád musel bıt a pořád se trochu nadřel. I když se časem v elektrickıch pračkách objevilo ohřívání nebo se přidala odstředivka, velkı kus fyzické práce a nutná přítomnost člověka zůstávaly. I to si leckdo z nás pamatuje.

Vıvoj pokračoval. Už v roce 1937 se pod jménem Bendix objevila první automatická pračka s časovačem fází. Tehdy se ještě kotvila k podlaze, protože nebezpečně „chodila“. Hlavním úkolem vırobců bylo snížit cenu a dostat ji tak do běžnıch domácností.

Stalo se od 50. let. Co dál? Chytré dávkování vody i pracích prostředků, vestavěné sušičky, ovládání přes wi-fi… U spouštění pračky už ani nemusíme bıt. Jen to vyndávání a skládání prádla je tu dál s námi.

100 divů světa