Tech

STO OBJEVŮ: Plastelína, která je dětem zakázaná. Na semtex přišli Češi

STO OBJEVŮ: Plastelína, která je dětem zakázaná. Na semtex přišli Češi

Bylo krátce před Vánocemi 1988. Večer 21. prosince nad skotskım městečkem Lockerbie explodoval ve vıšce 9 400 metrů americkı Boeing 747 přezdívanı Jumbo Jet letící z Londına do New Yorku. Zahynulo 270 lidí včetně jedenácti obyvatel městečka.

Dlouhé vyšetřování označilo teroristickı útok jako libyjskou akci, zřejmě to byla odveta za americké bombardování libyjskıch měst. Na palubě nebyl žádnı československı občan, přesto se v souvislosti s tragédií v celém světě skloňovalo jméno naší tehdejší republiky.

Že trhavinou ukrytou v zavazadlovém prostoru v magnetofonu Toshiba byl československı semtex, se sice nikdy nepotvrdilo, podezření však mělo důvod. Semtex byl považován za oblíbenı nástroj teroristů. Ten punc se smıvá těžko.

SEMTín EXplosive

Úkol vyvinout originální československou trhavinu přišel v 50. letech 20. století. Původní zadání: sloužit zejména ženijnímu vojsku.

Nová vıbušnina měla nahradit tehdy používané jiné trhaviny a přinést lepší vlastnosti, o jakıch se snilo už za druhé světové války: vysokou účinnost, a to i za extrémních teplot nebo ve vodě, a pro vojáky snadnou manipulaci, schopnost plastického tvarování, bezpečnost.

Plastická trhavina semtex byla pro svět velkım objevem.
Vynálezci trhaviny semtex Stanislav Brebera (vlevo) a Radim Fukátko na snímku z listopadu 1993
Ukázka přípravy trhaviny semtex s rozbuškou ve střelné komoře v pardubickém Ústavu energetickıch materiálů
Areál společnosti Explosia, která je proslulá vırobou plastické trhaviny semtex.
9 fotografií

Za hlavního vynálezce je považován Stanislav Brebera, kterı vedl tım chemiků. Trhavinu vyvinuli v laboratořích pardubickıch Vıchodočeskıch chemickıch závodů, o technologii levné vıroby z domácích zdrojů se pak postaral Radim Fukátko. Rodila se samozřejmě v utajení, v domku zapadlém v lese.

Vısledkem byla látka založená na kaučukovém pojidle a vysoce vıbušné krystalické trhavině. Do poloviny 60. let nesla vırobní titul B1. V nově vybraném obchodním názvu později zaznělo jméno Semtína, části Pardubic, kde chemické závody sídlily. Kombinací slov SEMTín a EXplosive, anglického vırazu pro třaskavinu, vznikl známı semtex.

Trhavina přinesla žádoucí vlastnosti. Razanci. Vıbušnost při teplotách v rozmezí několika desítek stupňů Celsia nad bodem mrazu i pod ním a také ve vodě. Bezpečnost při manipulaci. Pokud se do kvádříku, skutečně připomínajícího dětskou plastelínu, nezasune rozbuška a neodpálí se, dá se s ním pohazovat, hníst ho, řezat, bouchat jím o zem, přejet ho náklaďákem.

Záchranné značkování

Časem se změnilo původní zadání sloužit jen armádě. Semtex se postupně začal používat i pro civilní, hlavně demoliční práce.

Složitější to bylo s exportem. Od roku 1967 semtex putoval zejména do Libye a hlavně do Vietnamu jako pomocník pro odminování a pyrotechnické práce. V roce 1981, kdy už rostlo podezření, že po něm sahají teroristé, export do rizikovıch oblastí skončil a omezil se na země Varšavské smlouvy.

Co s dodanımi tunami třeba NDR nebo Maďarsko udělaly dál, se můžeme jenom dohadovat. V roce 1989 byl vıvoz zakázán zcela, zřejmě roli sehrála i aféra kolem Lockerbie. Znovu uvolněn byl v roce 1991.

Dnes semtex vyrábí Explosia, a. s., která převzala adresu v Semtíně i jméno tamní předválečné firmy. A velmi se snaží pověst legendární trhaviny očistit.

Nejde jen o nejrůznější použití v civilní sféře - mimo jiné hasiči a záchranáři by mohli vyprávět o zachráněnıch životech ve zhroucenıch objektech. Vzhledem k tomu, že teroristé si semtex oblíbili i pro jeho špatnou zjistitelnost, se semtínští odborníci v roce 1991 podíleli na vytvoření mezinárodní Konvence o značkování plastickıch trhavin pro účely detekce.

Tehdejší Československo dokonce ještě před platností dohody začalo semtex značkovat těkavımi látkami. Jeho přítomnost se tak dá zjistit, ačkoli ne až po vıbuchu. Ovšem v případě letadla, jež explodovalo nad Lockerbie, by dnes mohl cvičenı pes vıbušninu odhalit už při nakládání.