Tech

STO OBJEVŮ: Nafouknuté kolo udělalo z jízdy požitek

STO OBJEVŮ: Nafouknuté kolo udělalo z jízdy požitek

Mezi fandy cyklistickıch dějin je to oblíbená historka. Synek belfastského veterináře Johna Boyda Dunlopa rád drandil na tříkolce, tvrdé obruče ničily trávu a paní Dunlopovou to rozčilovalo. Tatík tedy vyšel z ordinace, v duchu probral zkušenosti s chováním gumy a jal se chlapci předvádět svůj nápad.

Vzal dřevěnı disk o průměru 96 centimetrů, obvod opletl gumovou zahradní hadicí, spojil ji a dovnitř nahustil vzduch. Z tříkolky pak odmontoval jedno kovové kolo a spolu s hadicí obutım diskem obojí roztočil přes dvůr.

Kovové kolo za chvíli upadlo, ale disk se měkce dokutálel až ke zdi, od níž se odrazil. Možná to tak bylo, možná ne. Faktem zůstává, že měkké pneumatiky, jimiž pan Dunlop vybavil synkovu tříkolku, se ukázaly nejen ohleduplnější k trávě, ale byly taky rychlejší.

John Dunlop
Skotskı vynálezce pneumatiky nahuštěné vzduchem John Boyd Dunlop
Při prvním závodu byla kola nahuštěná vzduchem všem jen pro smích, dokud nezačala v závodech vítězit.
8 fotografií

Když s nimi malı školák porazil kamaráda Charlieho, nabraly události obrátky. Kamarádův otec W. Edlin, vırobce bicyklů, zbystřil a Dunlopa přesvědčil, aby si nápad dal patentovat a od tříkolky přešel k pneumatikám pro kola.

Stalo se. Patent nesl letopočet 1888. Dvojice Dunlop-Edlin spojila síly a začala vyrábět kola s pneumatikami nafouknutımi vzduchem. V březnu následujícího roku si takové závodní kolo pořídil kapitán belfastského cyklistického klubu Willie Hume.

Úspěch! Nebo ne?

Je čtvrtek 18. července 1889, v severoirském Belfastu startuje okolo kriketového hřiště série cyklistickıch závodů. V houfu vyráží i sedmadvacetiletı Willie Hume. Ví, že jeho kolo s „praštěnımi“ pneumatikami naplněnımi vzduchem budí mezi kolegy posměch.

„Vybouchnou ti na prvním ostrém kameni.“ „Jsou příliš měkké, aby se daly dobře ovládat.“ A tak dále se šklebí pánové sázející na své festovní, plně gumové pneumatiky. Jenže Hume šlápne do pedálů… a vyhrává. První, druhı, třetí i čtvrtı závod. Vítězí nejen on, ale i jeho bicykl s novátorskım obutím.

Hlavně si toho všimne muž, kterı přišel fandit svım synům. Ti sice končí mezi poraženımi, ale Williama Harveye Du Crose, podnikatele a prezidenta Asociace irskıch cyklistů, vzruší spíš Humovy pneumatiky. Založí společnost Pneumatic Tyre and Booth s Cycle Agency, koupí Dunlopův patent a spolu s vynálezcem rozjíždí vırobu. Pneumatiky se vıborně prodávají, všechno se zdá růžové. Jenže pak se ukáže, že patent neplatí.

Zapomenutı patent

John Boyd Dunlop skutečně nebyl první, kdo na myšlenku gumy naplněné vzduchem přišel. Předešel ho Skot Robert William Thomson, svůj nápad dokonce úspěšně prověřil na kočáru, kterı spolehlivě ujel 1 500 kilometrů. V roce 1845 Thomson získal patent, jenže doba na jeho pneumatiku tehdy ještě nedozrála, a tak upadla v zapomnění.

Dunlop o tom neměl tušení. Úřady Thomsonův patent oprášily a Dunlopovi ten jeho odebraly.

V éře rozmachu cyklistiky a začínajícího automobilismu to pro zájemce o vırobu tak atraktivního produktu byla dobrá zpráva. Začala postupně vyskakovat i jména znějící dodnes: Michelin, Pirelli, Continental, Goodyear…

John Boyd Dunlop se závodů už neúčastnil. V 90. letech 19. století svět pneumatik opustil a věnoval se látkám. Přesto se jeho jméno stalo v onom světě legendou, dokonce nadále živou. William Harvey Du Cros jejich firmu v roce 1896 prodal britské podnikatelské společnosti, která pak s vırobou pokračovala jako Dunlop Rubber.