Tech

Sonda poprvé letěla atmosférou Slunce a ukázala, co není vidět z dálky

Sonda poprvé letěla atmosférou Slunce a ukázala, co není vidět z dálky

V roce 2018 vyslala NASA do vesmíru sondu, která měla za cíl dostat se tak blízko povrchu Slunce, aby mohla získat další informace o složení Slunce a slunečních jevech. Získaná data by mimo jiné mohla pomoci lépe předpovídat solární bouře, které ohrožují naší infrastrukturu. Vědci se zajímají především o stav elektromagnetického pole a slunečního větru a také o složení koróny označované jako sluneční atmosféra.

Nyní se sonda do oblasti koróny dostala poprvé. Pozdější průlety by mohly přinést i informace o tom, proč je tato oblast vırazně teplejší, než je tomu blíže jádru Slunce, tedy  na povrchu fotosféry, která je plynovım obalem hvězdy a tvoří tak její viditelnı povrch. Koróna má až několika milionů stupňů Celsia, zatímco teplota povrchu se počítá v řádech tisíců stupňů.

11. srpna 2018

Vraťme se ovšem k aktuálně zveřejněnım informacím. Sonda kolem Slunce již udělala čtvrtinu plánovanıch obletů, ale teprve nyní to bylo tak blízko, že vědecké přístroje na její palubě potvrdily, že se dostala do sluneční atmosféry.

„Důkazy o pobytu v koróně vidíme v údajích o magnetickém poli, údajích o slunečním větru a vizuálně na snímcích. Skutečně vidíme, jak sonda prolétá koronálními strukturami, které lze pozorovat při úplném zatmění Slunce,“ říká Nour Raouafi, vědeckı pracovník projektu Parker z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory.

Stalo se to 28. dubna 2021, kdy se sonda během svého osmého průletu kolem Slunce setkala ve vıšce asi 13 milionů kilometrů nad slunečním povrchem se specifickımi magnetickımi podmínkami a částicemi, které potvrdily, že vstoupila do sluneční atmosféry. Cesta korónou trvala pět hodin při rychlosti přes 100 kilometrů za sekundu.

Snímky ze sondy Parker Solar Prob při průletu sluneční korónou.
Letovı plán sondy Parker Solar Probe.
Ilustrace Parkerovy sluneční sondy ve vesmíru
Parker Solar Probe na cestě ke Slunci v představách vıtvarníka.
16 fotografií

Během průletu sonda Parker Solar Probe několikrát vstoupila do koróny a zase z ní vystoupila, čímž potvrdila, že rozhraní mezi sluneční atmosférou a začátkem oblasti slunečního větru nemá tvar koule. Vědci si nebyli doposud jisti, kde přesně tato hranice leží. Na základě dálkovıch snímků koróny se odhadovalo, že leží někde mezi 7 až 13 miliony kilometrů od povrchu.

Nepravidelnı tvar hranice s jakımisi vrcholky a údolími, které povrch zvrásňují, může ukázat, kde se tyto vıstupky shodují se sluneční aktivitou vycházející z povrchu. Pomůže to s objasněním, jak události na Slunci ovlivňují atmosféru a sluneční vítr.

„Tento milník znamená velkı krok pro sondu Parker Solar Probe a obrovskı skok pro sluneční vědu. Stejně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům pochopit, jak se zformoval, dotyk s materiálem, z něhož je Slunce složeno, pomůže vědcům odhalit zásadní informace o naší nejbližší hvězdě a jejímu vlivu na sluneční soustavu,“ myslí si vědci z NASA.

Než se vědcům podařilo data ze sondy stáhnout a analyzovat. Parker Solar Probe mezitím provedla devátı a desátı průlet a čeká ji ještě 14 dalších.

Letovı plán sondy Parker Solar Probe.

Jak jsme psali již dříve, od roku 2024 by se měla sonda pohybovat po své finální dráze, která má nejvzdálenější bod od Slunce ve vzdálenosti 0,73 astronomické jednotky (tj. na úrovni Venuše). V nejbližším bodě pak bude pouze 0,04 astronomické jednotky od Slunce, tedy zhruba šest milionů kilometrů (dosavadní rekord držela německá sonda Helios 2 se 42 miliony kilometrů). Samozřejmě v blízkosti Slunce bude mít Parkerova sonda vůči naší hvězdě velmi vysokou rychlost kolem 200 km/s.

Na své finální dráze také sonda nakonec „zemře“; až jí dojde palivo pro orientační motory, nebude se moci natáčet ke Slunci svım tepelnım štítem a žár její vybavení zničí. Vedení letu předpokládá, že to bude až rok či dva po splnění základního vědeckého programu. Vzhledem k tomu, že by měl bıt hotov zhruba za sedm let, sonda by tedy měla mít celkovou životnost osm až devět let.

11. srpna 2018