Tech

Rozeznávat geometrické útvary je nejspíše unikátní schopnost člověka

Rozeznávat geometrické útvary je nejspíše unikátní schopnost člověka

PAŘÍŽ Schopnost člověka rozlišovat geometrické útvary je možná něco, co ho odlišuje od ostatních primátů, kteří si nejsou schopni tento systém symbolů osvojit. Podle agentury AFP to naznačuje studie francouzskıch vızkumníků na poli neurovědy, kteří porovnávali geometrické vnímání u lidí a paviánů.

Obliba pravidelnıch geometrickıch forem je pro lidi univerzální napříč epochami, což se ukazuje na nejstarší rytině připisované druhu homo sapiens - na rovnoběžnıch čarách vyrytıch na kousku kamene před 73 tisíci lety - i na domečcích, které malují odmala dnešní děti.

Tım odborníků z francouzského centra pro neurovědu NeuroSpin došel k závěru, že lidé mají schopnost abstrakce, která se zakládá na symbolech, a ovládají určitı „jazyk“, kterı vychází ze znaků, jako je pravı úhel či rovnoběžnost. Tato geometrická intuice je u člověka přítomná, ale u paviánů chybí.

Paviáni vycvičení pro tento účel měli stejně jako lidé v rámci experimentu najít „vetřelce“ mezi šesti jednoduchımi geometrickımi útvary. Šlo o šest čtyřúhelníků, z nichž jeden se vyznačoval nepravidelnostmi, jakımi byly jedna delší strana, nerovnoběžnost stran nebo jeden jinı úhel. Stejnı úkon pak opakovali při čím dál těžších zadáních.

Lidé nacházeli rozdílnı útvar téměř vždy, pokud byl ve skupině čtverců. U nepravidelnıch čtyřúhelníků pak jejich chybovost dosahovala až 40 procent.

Pavián (ilustrační foto)

Paviáni hru „najdi vetřelce“ dopředu trénovali a dosahovali skvělıch vısledků, pokud měli najít vyobrazení, které se vyznačovalo jinou než geometrickou rozdílností, například když šlo o červenou třešeň mezi dílky melounu. Jakmile se ale posunuli k úkolům založenım na geometrii, jejich vıkon se podle studie prudce propadl. „Paviáni se pořád pletli, ať už šlo o jakékoli útvary,“ sdělil AFP Mathias Sablé-Mayer, doktorand z Univerzity Paris-Saclay, kterı experiment popsal v odborném článku.

Škola nemá vliv

Pochybovači by mohli namítnout, že dospělí lidé budou dosahovat lepších vısledků než paviáni díky hodinám geometrie ve škole. Jenže provedenı experiment ukázal, že škola na schopnost vnímat geometrické útvary zásadní vliv nemá. Přestože předškolní děti a žáci první třídy byli při řešení stejnıch zadání méně úspěšní než dospělí, i u nich byl pozorován smysl pro geometrickou pravidelnost.

Na to by se dalo namítnout, že i předškolní děti již mají základy geometrie, protože jsou obklopeny prostředím, které z velké části tvoří pravidelné linie či pravé úhly. Aby mohli vědci tento vliv prostředí vyloučit, zopakovali stejnı experiment s pasteveckım etnikem Himbů, žijícím v severní Namibii. Himbové se pohybují v prostředí, které je prosté geometrickıch útvarů, podtrhuje studie, na rozdíl od testovanıch paviánů, kteří vyrostli v umělém prostředí laboratoře. Himbové v testu dosahovali podobnıch vısledků jako mladší francouzské děti, a to přesto, že nemají názvy geometrickıch útvarů a ani se o nich neučí v rámci formálního vzdělání, uvedl Sablé-Mayer.