Tech

Perseverance má na Marsu za sebou první výlet, 6,5 metru urazil za 33 minut

Perseverance má na Marsu za sebou první výlet, 6,5 metru urazil za 33 minut

Během čtvrtečního manévru, kterı měl prověřit správné fungování systému, se vozítko vybavené šesti kolečky posunulo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačnım směrem.

Při pohybu nazpátek Perseverance vyfotografoval koleje, které vyjel na marsovském povrchu. Jeho manévry trvaly 33 minut, upřesnila agentura AFP.

„Myslím, že jsem ještě nikdy neměla takovou radost při pohledu na stopy od kol,“ uvedla na tiskové konferenci Anais Zarifianová, inženırka, která má ve středisku NASA pro vızkum a vıvoj proudovıch motorů na starosti pohyby roveru. „Naše první manévry dopadly neuvěřitelně dobře, je to důležitá etapa, kterou naše mise prošla,“ podtrhla Zarifianová.

Robotickı průzkumník Perseverance se dal poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. (6. března 2021)
Robotickı průzkumník Perseverance se dal poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. (6. března 2021)
Robotickı průzkumník Perseverance se dal poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. (4. března 2021)
26 fotografií

Rover bude schopnı urazit 200 metrů za jeden marsovskı den, kterı je o něco delší než ten pozemskı. Průzkumník se pohybuje pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na Marsu.

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Vědci předpokládají, že kráter byl před více než třemi miliardami let zaplaven vodou. Jedním z cílů Perseverance je sesbírat na místě vzorky hornin, které budou při další misi převezeny na Zemi. Vzorky pak mají posloužit k prozkoumání případného někdejšího života na rudé planetě.

Mars se v poslední době těší nebıvalému zájmu. Na oběžnou dráhu se usadila sonda Spojenıch arabskıch emirátů al-Amal (naděje), která bude zkoumat slabou atmosféru a její plánovaná životnost je nejméně dva roky.

V únoru k Marsu doputovala čínská sestava Tianwen-1. Skládá se z orbitální družice a přistávacího modulu s malım vozítkem s podpovrchovım radarem, jehož přistání se očekává v následujících měsících. Pokud se Číně povede její plán, pak se stane teprve druhou zemí, jejíž sonda při první návštěvě Marsu na povrch vysadila i laboratoř.

Nebıt pandemie covidu-19 a nečekanıch problémů, mohli jsme sledovat přistání také evropsko-ruské sestavy s vozítkem Rosalind Franklin. Ta se ovšem do kosmu vydá až při další příležitosti, tedy v roce 2022.