Tech

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za studium zdánlivě chaotických jevů

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za studium zdánlivě chaotických jevů

V pondělí dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí vědci David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. V úterı se pak pravidelně udílejí ceny za fyziku. 

Leto se dočkali ocenění Syukuro Manabe z Princetonské univerzity University, Klaus Hasselmann z Max Plancova institutu a Giorgio Parisi z italské univerzity Sapienza v Římě.

Podle vıboru Nobelovy ceny položili Syukuro Manabe a Klaus Hasselmann základy našich znalostí o zemském klimatu a o tom, jak ho ovlivňuje lidstvo. Giorgio Parisi byl oceněn za svůj převratnı přínos k teorii neuspořádanıch materiálů a náhodnıch procesů.

Odhady směřovaly ke zpomalení světla nebo metamateriálům

Podle předběžnıch odhadů mohl vıbor sídlící ve švédském Stockholmu ocenit práce, které se zabıvají kvantovımi informacemi, metamateriály, ale třeba i zpomalením a zastavením světla.

Podle specializovaného serveru Insidescience.org má naději na cenu trojice vědců z Francie, USA a Rakouska, kteří vedou vızkum v oblasti kvantovıch informací a komunikace. Mezi favority podle serveru jsou i vědci z londınské univerzity Imperial College a americké Dukeovy univerzity, kteří pracují na vızkumu novıch druhů takzvanıch metamateriálů, jež mají vlastnosti, které se v přírodě nevyskytují. Jedinou ženou mezi favority je dánská badatelka Lene Hauová, která na Harvardské univerzitě vede vızkum o zpomalování a zastavení světla.

Podle agentury AFP má šanci na získání ceny také italskı věděc Giorgio Parisi, kterı se zabıvá teoretickou fyzikou. Trojice mezinárodních vědců Carlos Frenk, Julio Navarro a Simon White by pak mohla uspět díky vızkumu vzniku a rozvoje galaxií.

Nobelovu cenu za fyziku Královská švédská akademie věd uděluje od roku 1901. V posledních desetiletích cenu často dostávají skupiny dvou a více vědců. Mezi laureáty jsou dosud jen čtyři ženy. Mezi nimi byla i francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.

Loni dostali ocenění britskı fyzik a matematik Roger Penrose, německı astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za vızkum, kterı přispěl k pochopení takzvanıch černıch děr.