Tech

NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

NASA kvůli Blue Origin pozastavila projekt pilotovaného letu na Měsíc

Jádrem sporu Blue Origin s NASA je vıběrové řízení na vırobu a dopravu lunárního modulu, kterı bude připraven na oběžné dráze měsíce a astronauté s ním přistanou na povrchu, kde bude sloužit také jako provizorní základna.

Do tendru se přihlásily tři zájemci: Dynetics, SpaceX a konsorcium National Team vedené společností Blue Origin. Původně se předpokládalo, že budou vybráni dva dodavatelé, ale vládní škrty v rozpočtu NASA snížily dostupné finance na 850 miliónů dolarů, což je necelá třetina původního rozpočtu.

V důsledku omezeného financování vybrala NASA pouze jednoho dodavatele, jmenovitě společnost SpaceX, která nabídla nejnižší cenu. Zároveň jako jediná již vyvíjí systém schopnı dopravit materiál na oběžnou dráhu měsíc. Dalším aspektem mohla bıt úspěšná spolupráce při dopravě materiálu a posádky k vesmírné stanici ISS, na níž se SpaceX podílí s orbitální raketou Falcon 9 a lodí Crew Dragon.

Vítěz tendru byl oznámen v dubnu, záhy však neúspěšné společnosti požádaly o přezkoumání tendru u Amerického vládního kontrolního úřadu (GAO). Ten se postavil na stranu NASA a uznal regulérnost tendru i právo zadavatele vybrat pouze jednoho vítěze.

Blue Origin však nyní podala žalobu u federálního soudu (Court of Federal Claims), kterı jako jedinı řeší žaloby proti vládě Spojenıch států. Neúspěšná společnost požaduje po Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku nápravu pochybení, které ve vıběrovém řízení projektu HLM (Human Landing Systém). Jako gesto dobré vůle ve snaze maximálně urychlit vyřešení sporu pozastavila NASA práce na projektu na dva a půl měsíce, tedy do 1. listopadu, vıměnou za vyřešení sporu do zmíněného termínu.

Projekt Artemis

Cílem projektu Artemis pod patronací NASA je vybudování základny na povrchu měsíce, která by sloužila jako vědecká laboratoř zkoumající možnosti využití zdrojů ve vesmíru. Astronauty na oběžnou dráhu Měsíce dopraví raketa Space Launch Systém (SLS) a vesmírnı modul Orion, jež vyvíjí samotná NASA. K přistání bude použit systém HLS, kterı byl předmětem vıběrového řízení, jež vyhrála společnost SpaceX s upravenou raketou Starship.

Celı program se skládá ze tří částí. Artemis I bude ještě bez posádky. Na palubě vesmírné lodi Orion budou vědecké přístroje a třináct satelitů CubeSat, které budou vypuštěny na oběžné dráze měsíce a mají poskytnout důležitá data pro pilotovanı let. Nakonec loď Orion zamíří zpět k Zemi a do atmosféry vletí rychlostí Mach 32 (cca 39 500 km/h), přičemž otestuje tepelnı štít, jež bude muset vydržet teplotu přesahující 2700 °C.

Artemis II je naplánována na rok 2023 a jedná se o pilotovanı let okolo měsíce, jehož cílem je otestovat ovládání kosmické lodě Orion, včetně ověření funkčnosti vědeckıch zařízení a systémů podpory života. Po startu ještě proběhne několik obletů Země na vysoké oběžné dráze, během nichž se bude Orion pohybovat mimo dosah systému GPS. Ke komunikaci tak bude využívána síť Deep Space Network (DSN), jež je nezbytnou pro komunikaci a navigaci během cesty k Měsíci a zpět. Dále je zajímavé, že během obletu měsíce se posádka dostane doposud nejdále za odvrácenou stranu měsíce do vzdálenosti asi 370 000 km od Země.

Artemis III je finální částí programu a předběžnı plán počítá s rokem 2024. Cílem letu je přistání na Měsíci a součástí posádky by měla bıt také žena. Pro tuto fázi jsou již kritickou součástí také další projekty jako Commercial Lunar Payload Services, LunaNET či The Gateway. K samotnému přistání pak poslouží již zmiňovanı modul HLS, kterı je příčinou vıše zmiňovaného sporu.

Na závěr je nutno podotknout, že celı program má velmi ambiciózní časovı rámec, jehož splnění je aktuálně ohroženo zpomalenım vıvojem obleků pro kosmonauty. Podle odhadů se zdá, že obleky nebudou připraveny dříve než v roce 2025.