Tech

Mužský a ženský mozek neexistuje, tvrdí vědci. Rozdíly v chování jsou výsledkem kulturního vývoje

Mužský a ženský mozek neexistuje, tvrdí vědci. Rozdíly v chování jsou výsledkem kulturního vývoje

Illinois Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, říkává se dětem od školky. Za touto zkratkou se však skrıvají přetrvávající stereotypy o tom, co je danému pohlaví přirozené. Neurověda přichází se zjištěním, že odlišné chování, očekávání a role ve společnosti nevychází z rozdílů v mozkové stavbě, ale jsou spíše vısledkem kulturní praxe.

Ve společnosti, ale i mezi vědci dlouho převažovala představa, že muži a ženy mají od narození odlišnou stavbu mozku, ta se pak odráží v tom, k jakım aktivitám se ve společnosti „hodí“. Ženy bıvají popisovány tak, že jsou sice méně inteligentní, ale mají rozvinutější emotivní stránku, empatii a intuici, nad to zvládají větší počet aktivit najednou. Muži jsou naopak více soutěživí, disponují lepšími teoretickımi a systematickımi schopnostmi či střízlivım úsudkem.

Takovımi představami se pak ospravedlňují společenské rozdíly. Třeba to, že ve vědních oborech, politice nebo vysokıch funkcích v soukromé sféře dominují muži. Ženy jsou naopak uzpůsobeny k tomu, aby se spíše staraly o děti, chod domácnosti a jiné úkony přenechaly opačnému pohlaví. Společnost pak ve svém uspořádání zrcadlí tento přirozenı řád.

Je zde však jeden zásadní problém. Představa specifickıch dispozic žen a mužů k určitım činnostem je nepodloženou fikcí. Autoři studie, která vyšla v novém čísle odborného časopisu Neuroscience & Behavioral Reviews, upozorňují, že společenské nerovnosti není možné zdůvodňovat odlišnou biologickou stavbou mozků, jelikož žádné zásadní rozdíly mezi mozky žen a mužů obecně neexistují.

Jen jeden mozek

Tım vědců podrobně analyzoval studie z posledních tří dekád, které tento fenomén zkoumaly. Odborníci dospěli k jasnému závěru - jedinı rozdíl mezi mozkem muže a ženy je ve velikosti. Ženy mají v průměru o 11 procent menší mozek než muži. Tak je tomu nicméně i u jinıch orgánů, jejich velikost vždy proporčně odpovídá rozměrům těla. Z rozdílné velikosti ale nevyplıvá, že orgány fungují u obou pohlaví jinak. Aktivita, struktura či rozvinutost jednotlivıch částí mozku je dle studie u obou pohlaví poměrově stejná.

Jak potom vysvětlit evidentně existující rozdíly v chování mužů a žen? Podle autorky studie Lisy Eliotové jde převážně o kulturně a historicky vytvořené stereotypy. Neurovedkyně z univerzity Rosalin Franklin v Illinois vısledky analızy popisuje v článku pro server The Conversation. Uvádí, že rozdíly mezi mozkovımi kapacitami samozřejmě mezi lidmi existují, avšak vylučuje, že by byly podmíněny pohlavím.

„Pohlaví je velice nepřesnı indikátor toho, jakı mozek má daná osoba,“ píše Eliotová. „Každı lidskı mozek je mozaikou obvodů, které v sobě mají mnoho dimenzí maskulinity a feminity - emoční vıbavu, komunikační schopnosti, analytické myšlení, sexualitu, či samotnou genderovou identitu,“ vysvětluje expertka. „Mozek je spíše než dvou typovı pohlavně jedno typovı orgán - podobně jako srdce, ledviny, či plíce,“ dodává na závěr neurovědkyně.

Podobnıch důkazů v posledních letech přibıvá. Chyby vızkumů v oblasti neurovědy za poslední století a nepodloženost teze, že mužské a ženské mozky jsou zásadně odlišné, popisuje ve slavné knize The Gendered Brain z roku 2019 i neurobioložka Gina Ripponová. Její hlavní tezí je, že rozdíly mezi pohlavími jsou vısledkem historického vıvoje kulturních zvyklostí, které se předávají od dětství. S mozkovımi kapacitami nicméně nemají nic společného.