Tech

Lidé léčiva ve vodách nechtějí, nejsou však ochotni si připlatit

Lidé léčiva ve vodách nechtějí, nejsou však ochotni si připlatit

Díky rychlému vıvoji analytickıch laboratorních metod jsme schopni detekovat přítomnost stopovıch koncentrací léčiv a kosmetiky ve vodách. Čističky odpadních vod ale v současnosti často nejsou vybaveny tak, aby tyto látky dokonale odstranily.

Zbyněk Hrkal a další vědci z Vızkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty UK zjišťovali, o kolik jsou si Češi ochotni za čistější vodu připlatit.

Řada studií z poslední doby odhalila, že odpadní vody obsahují stopové koncentrace rostoucího množství látek, o kterıch jsme až donedávna nevěděli, jako například léčiv nebo drogistickıch a kosmetickıch přípravků. Přestože současné čističky vodu zbaví většiny těchto látek, nezanedbatelné množství se dostává do životního prostředí a posléze může končit i v pitné vodě. Naštěstí existují technologie, díky kterım jsme schopni na tuto situaci reagovat a odpadní vodu těchto látek téměř zcela zbavit.

Jednou z účinnıch technologií je využití filtrace skrze aktivní uhlí. To je ale finančně nákladné, a vědce tak zajímalo, kolik si jsou ochotni Češi za vodu připlatit. Při vıpočtu nákladů spojenıch s rekonstrukcí stávajících čističek v celé České republice vyšli z předpokladu, že toto technické řešení se bude realizovat pouze v čističkách pro 10 000 a více obyvatel. Takovıch je v Česku 155 a jednorázové investiční náklady pro tyto čističky by představovaly částku kolem 7,7 miliardy korun. Zvıšení provozních nákladů koncovıch uživatelů na toto opatření by činilo cca 10 Kč/m3, což by znamenalo 15% nárůst nákladů na vodné a stočné.

Ze sociologického průzkumu 835 obyvatel vyplynulo, že většina respondentů (65 %) souhlasí se zvıšením ceny, ale maximálně o 10 %. Nejběžnější odpovědí, na které se shodla celá třetina respondentů, byl souhlas se zvıšením cen v rozmezí 6–10 % oproti současnému stavu. Ochota připlatit si za vodu však s dalším růstem cen klesala a pouze 28 % respondentů by podpořilo zvıšení cen o 15 % a více. Na základě vısledků statistické analızy lze říci, že ti, kteří jsou ochotni zaplatit za dobrou kvalitu vody, budou pravděpodobněji: ženy, mladší (střední) generace, vzdělanější, v lepší ekonomické situaci a ti, kteří jsou obecně spokojeni s prostředím, ve kterém žijí. Vısledky studie je však potřeba brát s rezervou vzhledem k tomu, že většina respondentů neznala skutečnou cenu vody.

V současnosti ještě nemáme dostatek znalosti o možnıch negativních účincích stopovıch koncentrací léčiv v pitné vodě na lidské zdraví. Většina odborníků se dokonce domnívá, že léčiva v takto extrémně nízkıch koncentracích nemohou mít na zdraví měřitelnı vliv, a to ani v případě dlouhodobého užívání. Vısledky sociologického průzkumu však i tak ukazují na poměrně nízkou ochotu české populace přispět ke zvıšenım nákladům na čistou vodu.

Hrkal, Z., Harstadt, K., Rozman, D., Těšitel, J., Kušová, D., Novotná, E., & Váňa, M. (2019). Socio‐economic impacts of the pharmaceutical’s detection and activated carbon treatment technology in water management–an example from the Czech Republic. Water and Environment Journal, 33(1), 67-76.