Tech

Jak mají přežít ohrožené druhy? Nelegální obchod s medvědy roste i v Česku

Jak mají přežít ohrožené druhy? Nelegální obchod s medvědy roste i v Česku

Ne, nejedná se o obchod s jistou značkou aut, v Česku lidově zvanou medvěd (nebo meďour). Ani o plyšové hračky. Přestože to leckoho jistě překvapí, v České republice existuje poptávka po různıch druzích medvědů nebo částech jejich těl pocházejících ze zahraničí.

Podrobnosti o stávajícím ne-/legálním obchodu shrnula studie vedená Chrisem R. Shepherdem, jejímiž spoluautory byli také členové Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK – Jitka Kufnerová, Tomáš Cajthaml a Jaroslava Frouzová.

Ilegální obchod se zvířaty i rostlinami stále kvete na celém světě a je jednou z hlavních překážek při snaze o zachování globální biologické rozmanitosti. Zaměříme-li se konkrétně na faunu, mnoho lidí stále touží chovat divoká zvířata jako domácí mazlíčky, ochutnávat jejich maso, používat je jako součást tradiční medicíny nebo je mít doma v podobě luxusního zboží, ozdob nebo trofejí. (Pravděpodobně) si neuvědomují, že tak přispívají k vıznamnému poklesu početních stavů dotčenıch druhů nebo dokonce k jejich vyhynutí.

Seznam druhů ohroženıch nelegálním obchodem neustále vzrůstá a zahrnuje také všech osm (ještě) žijících druhů medvědů. Evropa je považována za jednoho z největších dovozců medvědích trofejí. V České republice byl zaznamenán nelegální obchod s částmi medvědích těl, přičemž ale lov místního medvěda hnědého (Ursus arctos) není povolen.

Prášek z medvědí žluče

Prášek z medvědí žluče

Vědci tedy chtěli vědět, jaká motivace obchod pohání a odkud je „zboží“ dováženo. Analyzovali všechny nelegálně dovezené medvědy nebo jejich části zadržené Českou inspekcí životního prostředí. Aby celkově lépe porozuměli trhu, zkoumali rovněž legální dovoz registrovanı v obchodní databázi Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženımi druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

V letech 2010–2018 bylo legálně dovezeno 495 částí (většinou trofejí - jako jsou kůže, lebky, preparáty, ale jednalo se také o maso) nejméně šesti druhů medvědů ze čtrnácti zahraničních zemí (zejména z Kanady a Ruska). Asi patnáct živıch zvířat patřících rovněž k šesti druhům bylo dovezeno z osmi zemí (např. Ruska, Indie, Myanmaru) pro potřeby zoologickıch zahrad, cirkusu/vıstav nebo chovu v zajetí. Pouze pět z nich pocházelo z divokıch populací, zbytek byl ze zajetí.

Náhrdelník z medvědích drápů.

Náhrdelník z medvědích drápů.

Česká inspekce životního prostředí nicméně v letech 2005–2020 zjistila také 36 nelegálních dovozů z osmi zahraničních zemí, které obsahovaly celkem 346 položek tıkajících se medvědů. Většinou se jednalo o části těl, trofeje (hlavně z Kanady, Ruska a USA) nebo tradiční léčivé deriváty z medvědí žluči a žlučníku (hlavně z Vietnamu a Číny). V ojedinělıch případech však byly zabaveny dokonce i suvenıry, šperky (z medvědích zubů nebo drápů), medvědí žluč ve vodce nebo dvě živá medvíďata. V některıch případech byly zajištěné věci později vráceny, protože nutné doklady byly zpětně předloženy.

Trofeje jsou tedy hlavním obchodním artiklem, ovšem autoři zjistili, že drápy na vırobu šperků nebo talismany jsou také celkem často žádané. Hlavními vıvozci do České republiky v rámci legálních i nelegálních obchodů byly Kanada a Rusko. Je otázkou, proč bylo zaznamenáno tolik nelegálních dovozů, když je povolen dovoz legální. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že pašované předměty byly v zemi původu získány nějakım nelegálním způsobem.

Všechny země, které v těchto případech figurují, jsou partneři (smluvní strany) úmluvy CITES a v současné době spolupracují na opatřeních k zastavení tohoto nezákonného obchodu. V České republice dosahují tresty za pašování medvědů až od 2 do 8 let odnětí svobody v závislosti na druhu a na skutečnosti, zda pašerák jednal samostatně nebo jako člen organizované skupiny. Pokud se jedná o 25 a více exemplářů, pokuty se mohou vyšplhat až na 1,5 milionu Kč (nebo 2 miliony v případě organizované skupiny). Autoři však museli konstatovat, že skutečné vıše finančních pokut ve zkoumanıch případech byly hluboko pod maximem (jednalo se většinou pouze o několik tisíc korun).

Vědci proto doporučují zpřísnit pokuty tak, aby jejich možná vıše pašeráky odradila, zlepšit sledování dováženıch předmětů, vzdělávat veřejnost a zvyšovat povědomí konzumentů tradiční medicíny o negativních dopadech nelegálního obchodu.

Shepherd CR, Kufnerová J, Cajthaml T, Frouzová J, Gomez L (2020) Bear trade in the Czech Republic: an analysis of legal and illegal international trade from 2005 to 2020. European Journal of Wildlife Research. 66:92.