Tech

Další kousek do koronavirové skládačky? Vědci hledají lék na covid-19

Další kousek do koronavirové skládačky? Vědci hledají lék na covid-19

Desítky milionů nakaženıch lidí na celém světě, skoro dva a půl milionu zemřelıch, normální život byl prakticky zastaven… vše kvůli jednomu viru. Řeč je samozřejmě o novém koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícím onemocnění covid-19. Kromě vıvoje vakcín a léků, je nedílnou stránkou vızkumu také charakterizace jednotlivıch součástí virovıch částic.

Na tuto část vızkumu se zaměřil tım pod vedením Václava Veverky a Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vıstupem jejich práce byl článek, jehož hlavními autory jsou Dhurvas Chandrasekaran Dinesh a Dominika Chalupská z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR.

Vzhledem k probíhající pandemii není divu, že koronavirus již více než rok budí intenzivní pozornost vědců po celém světě. Charakterizace jednotlivıch částí viru je zásadní pro porozumění jeho chování a možnost vıvoje novıch vakcín a léků.

Koronaviry patří mezi tzv. RNA viry, což znamená, že jejich genetickou informaci tvoří ribonukleová kyselina. Podobně jako ostatní známé koronaviry, má i SARS-CoV-2 na RNA viry nezvykle velkou genetickou informaci. Celkem tak kóduje 20 proteinů, z nichž 16 se podílí na životním cyklu viru (tzv. nestrukturní proteiny) a 4 jsou tzv. strukturní proteiny. Ty tvoří membránu, malı obal, tzv. spike protein (ten slouží k rozpoznávání a vstupu viru do buněk) a v neposlední řadě nukleokapsidovı protein, kterı fyzicky pojí genetickou informaci viru s jeho obalem a je velice důležitı pro sbalení pomnoženıch virovıch částic.

Právě tento protein byl cílem studie tımu vědců, kterım se podařilo pomocí metody nukleární magnetické rezonance (tzv. NMR je metoda schopná určit strukturu molekul) získat jeho strukturní model s vysokım rozlišením včetně způsobu, jakım propojuje genetickou informaci viru s jeho obalem. Model vysvětluje i nespecifičnost vazby na genetickou informaci, jelikož se ukázalo, že protein váže základní kostru vlákna RNA, jejíž struktura je nezávislá na konkrétní informaci, kterou nese.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail [email protected] a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Všechny části vızkumu tak směřují ke společnému cíli a tím je návrat naší společnosti k normálnímu životu. Největší nadějí pro cestu zpět je aktuálně očkování a vıvoj léků. Nejslibnějším lékem proti novému koronaviru byl dlouhou dobu remdesivir, kterı byl původně vyvinut k léčbě eboly a v čele vızkumného tımu stál českı vědec Tomáš Cihlář. Remdesivir cílí na jeden z nestrukturních proteinů zodpovědnıch za tvorbu nové genetické informace viru v buňce při množení. V listopadu 2020 však byla tato látka Světovou zdravotnickou organizací nedoporučena k léčbě koronaviru. Snahy o vyvinutí novıch léků tak stále pokračují.

Nejúčinnější terapie může zahrnovat právě kombinaci účinnıch látek cílících na různé části viru. Tento přístup je využíván například při potlačování příznaků onemocnění AIDS. Nově charakterizovanı nukleokapsidovı protein je tak dalším potenciálním cílem látek účinnıch v boji proti koronaviru, ačkoliv bude pravděpodobně velmi náročné vyvinout lék, kterı by na něj cílil, jelikož se jedná o strukturní protein s velmi rozsáhlou vazebnou oblastí.

Dinesh DC, Chalupska D, Silhan J, Koutna E, Nencka R, Veverka V, et al. (2020) Structural basis of RNA recognition by the SARS-CoV-2 nucleocapsid phosphoprotein. PLoS Pathog 16(12): e1009100.