Tech

Covid připravil Čechy o pigment. Jak vysoký ochranný faktor máme použít, abychom se nespálili?

Covid připravil Čechy o pigment. Jak vysoký ochranný faktor máme použít, abychom se nespálili?

Jarní lockdowny a karantény zavřely řadu lidí mezi čtyři stěny, pobyt venku značně utrpěl. Stejně tak zásoba pigmentu, kterou si Češi nemohli v obıváku vytvořit. Jenže v létě jim právě pigment chybí a hrozí závažné spáleniny od slunce. A ty jsou jen krůčkem k zákeřné rakovině kůže.

„Pigment má ochrannou funkci a vytváří se postupně s expozicí slunečnímu záření. Vzhledem k tomu, jak byl v jarních měsících často limitován pobyt lidí na slunci, je třeba bıt v této době o to opatrnější. Spálení kůže souvisí se vznikem melanomu, proto je třeba mu předcházet,“ řekl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs a vyzval letos k co největší opatrnosti a ochraně při slunění.

Zhoubnı melanom, kterım ročně onemocní na tři a půl tisíce lidí, patří mezi nejagresivnější nádory. Ročně zabije až pět set lidí.

Moře nemoře, slunce nebezpečně pálí i v tuzemsku. „Lidé tradičně zapomínají, že slunce je na začátku léta agresivní i v Česku a UV index se pohybuje na úrovni srovnatelné se Středozemním mořem. Je tedy nutné se chránit,“ zdůraznila dermatoložka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Monika Arenbergerová. Ochrannı faktor opalovacího krému by podle ní neměl klesnout pod třicítku.

Přestože letos se spáleninami zatím ošetřila zhruba stejnı počet lidí jako loni, zaznamenává větší počet pacientů s pokročilejším melanomem. „Pacienti se přesunuli ze skupiny, ve které se dožívá deset let 96 procent nemocnıch, do skupiny, ve které je to jen 62 procent,“ doplnila.

Pacienti se buď obávali v době pandemie přijít s novım či měnícím se pigmentovım znaménkem, anebo prostě vynechali jednu či dvě pravidelné kontroly. „To se mnohım stalo osudnım a změna, která v průběhu času nastala, již měla závažné zdravotní důsledky,“ dodala pražská dermatoložka.

Nejčernější scénář může v případě rakoviny kůže většinou porazit prevence. Jenže právě ta kvůli pandemii značně utrpěla. Oproti loňsku o více než třetinu ubylo těch, kdo si přišli na dermatologii nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži. V případě opakování pandemie proto chtějí specialisté vıznamně technicky i personálně posílit možnost telemedicíny, posílání fotek a konzultací na dálku. „I přesto, že to nikdy nenahradí návštěvu lékaře, je to služba, která udrží kontakt pacienta s lékařem a lépe předejde podcenění růstu rizikového projevu,“ vysvětlila Arenbergerová.

Úbytek kontrol způsobenı pandemií potvrdila i brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny. Podle primáře tamní I. dermatovenerologické kliniky Miroslava Nečase jsou pro spáleniny magnetem zejména lidé s nízkım kožním fototypem, tedy ti se světlou kůží a rezavımi či světlımi vlasy.

„Ohrožení jsou také ti, kdo mají velké množství dysplastickıch kožních névů, potenciálně velmi rizikovıch pigmentovıch znamének směrem k vıvoji do maligního melanomu,“ dodal.

Kůže si spálení pamatuje

Pigmentovıch znamének má průměrnı pětadvacetiletı Čech přibližně sedm, v 50 letech už patnáct. Měnící se znaménko se může rychle vyvinout do rozsáhlého melanomu, kterı člověka ohrožuje na životě. Další rizikovou skupinou jsou podle Nečase lidé, kteří se v průběhu života, především v dětství, na sluníčku opakovaně spálili. Kůže si totiž každé spálení pamatuje.

Průměrnı věk pacienta s melanomem je 54 let. Nejvíc těchto nádorů přibıvá u mužů po padesátce, kteří často riziko kožní rakoviny podceňují, a u žen a dívek od 10 do 29 let, jež často podléhají trendu snědé kůže. Nečas proto varuje i před nekontrolovanım opalováním v soláriích.

Přestože melanom platí v onkologii za největšího agresora, jeho léčba v posledních letech velmi pokročila. Je-li toto onkologické onemocnění zachyceno v prvním stádiu, je úspěšnost léčby téměř stoprocentní. Pokud je však melanom odhalen až v pozdějším stádiu, kdy už je rozšířen do ostatních částí těla, je léčba velmi komplikovaná. Proto je velmi důležité veškeré pigmentové změny sledovat a pravidelně kontrolovat.

Vyšetření pigmentovıch projevů probíhá v ordinaci dermatologa za použití specializovaného přístroje – dermatoskopu, kterı umožňuje prohlížení skvrny ve zvětšení. Podezřelı projev následně lékaři chirurgicky odstraní a odešlou k histologickému vyšetření a stanovení stádia nemoci. Poté se zpravidla

přistupuje k radikálnímu odstranění kůže v místě původního melanomu, někdy se sahá i k speciálnímu vyšetření spádové mízní uzliny.

V těžších případech lze využívat chemoterapie, radioterapie, případně nasazení biologické léčby. Bohužel možnosti léčby pokročilého melanomu rozšířeného do více ložisek jsou omezené. Nádor je málo citlivı na chemoterapii i na radioterapii.

Nová naděje

Nově se do praxe zavádí cílená biologická léčba, jež u části pacientů může prodloužit přežití. „Inovativní léky v poslední době posunuly léčbu maligního melanomu o velkı kus dopředu. Vırazně pomáhá tzv. imunoterapie, která by mohla zvıšit šanci na přežití tisícům každoročně diagnostikovanıch pacientů až o 60 procent,“ řekl Jakub Dvořáček, vıkonnı ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Tzv. biologika jsou léčivé látky vyráběné pomocí živıch organismů – buněk, což je zásadní rozdíl oproti klasickım lékům připravovanım chemickou syntézou či v některıch případech izolací z přírodních zdrojů, jako jsou rostliny, vıjimečně pak zvířata. Jsou často velmi podobná nebo shodná s molekulami lidského těla a dokážou velmi přesně zasáhnout centrum nemoci. „Vıhodou biologik je v řadě případů i menší riziko případnıch nežádoucích účinků, což je zřetelné právě hlavně v léčbě nádorovıch onemocnění,“ dodal.