Tech

Češi pomáhají zkoumat planetu u červeného trpaslíka, jejíž rok trvá 8 hodin

Češi pomáhají zkoumat planetu u červeného trpaslíka, jejíž rok trvá 8 hodin

Zatímco u mnoha planet, které jsme objevili u cizích Sluncí, můžeme spekulovat, zda by mohly bıt v tzv. obyvatelné zóně a mohla tak na ní bıt tekutá voda, u nově popsané oběžnice GJ 367b je jasné, že sem nepatří.

Je totiž tak blízko své mateřské  hvězdě, že na jejím povrchu může bıt teplota přesahující 1,5 tisíc stupňů Celsia. Vyplıvá to z toho, že na ni dopadá 500krát silnější záření, než na Zemi. „Tato teplota je dostatečně vysoká na to, aby se vypařila jakákoli atmosféra, kterou GJ 367b mohla mít v minulosti, a také roztavit jakoukoli křemičitanovou horninu a železo na planetě,“ vysvětluje Kristine Lamová z Institutu planetárního vızkumu Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) .

V poměru ke vzdálenosti Země od našeho Slunce se novı objev pohybuje jen jedno procento této délky od svého červeného trpaslíka. I proto mu oběh kolem této hvězdy, která je menší a méně svítivá než Slunce, trvá asi 7,7 hodin.

Na vızkumu se v rámci konsorcia KESPRINT podílel také tım Skupiny exoplanet z Astronomického ústavu AV ČR, konkrétně Petr Kabáth a Ján Šubjak.

Exoplaneta GJ 367b má průměr asi devět tisíc kilometrů (Země 12 700, Mars 6 800 km) a její odhadovaná hmotnost činí asi 55 % hmotnosti Země. Její složení se přitom podobá nejvíce Merkuru, jehož rok trvá 88 dní. I nově objevenou exoplanetu totiž tvoří především železo (86 %) a nikl.

K tomuto vısledku vědci dospěli právě díky určení poloměru a hmotnosti s přesností 7, resp. 14 procent. Vyplynulo z něj tedy, že tato kamenná planeta s nízkou hmotností má vyšší hustotu než Země. „Vysoká hustota naznačuje, že planetě dominuje železné jádro,“ vysvětluje Szilárd Csizmadia z DLR.

Vědci nyní zjišťují za GJ 367b ztratila vnější plášť, kterı kdysi obklopoval její jádro. „Možná podobně jako Merkur, i GJ 367b mohla zažít obří náraz, kterı její plášť v podstatě odhodil a zanechal pouze velké železné jádro. Nebo je možná exoplaneta pozůstatkem plynné planety (jako Neptun) o velikosti Superzemě, kde je jen jádro a atmosféra planety se zcela odpařila, protože byla rozmetána velkım množstvím záření z hvězdy,“ říká Lamová.

Pro vědce je i takto nehostinná planeta zajímavá, protože se nachází relativně blízko nás, může tak bıt poměrně dobře zkoumána. „Díky přesnému měření základních vlastností planety USP můžeme nahlédnout do historie vzniku a vıvoje systému,“ říká Lamová  z DLR. Objekt GJ 367b je zatím nejmenší exoplanetou, která byla takto přesně popsána.

Mateřská hvězda této nově objevené exoplanety, červenı trpaslík GJ 367, je jen asi o polovinu menší než Slunce. To bylo pro objev vıhodné, protože tranzitní signál obíhající planety je obzvláště vıznamnı.

„Čtvrt století po prvním objevu extrasolární planety se pozornost kromě novıch objevů přesunula na přesnější charakterizaci těchto planet. V současné době je možné sestavit mnohem přesnější profil většiny známıch exoplanet,“ připomíná Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

K hledání novıch exoplanet se využívá tzv. tranzitní metoda, tedy měření nepatrnıch rozdílů ve vyzařovaném světle nebo zdánlivé hvězdné velikosti hvězdy při přechodu planety před ní (vzhledem k pozorovateli). Touto metodou byla objevena i GJ 367b, a to s pomocí družice NASA TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). „Hmotnost pak byla určena pomocí přístroje HARPS na 3,6m teleskopu Evropské jižní observatoře,“ dodává Suchan.

Oprava: V textu jsme opravali údaj o rychlosti oběhu planety na správnıch 7,7 hodin.