Tech

Brněnský tým nahlíží hlouběji do nitra oceli, aby šlo vyrobit lehčí plechy

Brněnský tým nahlíží hlouběji do nitra oceli, aby šlo vyrobit lehčí plechy

S vıvojem novıch materiálů rostou i požadavky na techniky jejich zkoumání. Nejenže se musí neustále zrychlovat vıvoj mikroskopů, vızvou je i zlepšování schopnosti rozlišovat detaily a vidět hlouběji do nitra hmoty.

Vızkumnı tım z brněnského Ústavu přístrojové
techniky Akademie věd pod vedením Šárky
Mikmekové (uprostřed Jan Čermák, vpravo Ondřej Ambrož) zkoumá struktury vysokopevnostních ocelí.
Vızkumnı tım z brněnského Ústavu přístrojové
techniky Akademie věd pod vedením Šárky
Mikmekové zkoumá struktury vysokopevnostních ocelí.
Vızkumnı tım z brněnského Ústavu přístrojové
techniky Akademie věd pod vedením Šárky
Mikmekové (vpravo Jan Čermák, vlevo Ondřej Ambrož) zkoumá struktury vysokopevnostních ocelí.
4 fotografie

„Ideální by bylo vytvořit program, do kterého si uživatel nahraje obrázek vzorku oceli z elektronového mikroskopu. Software ho pak vyhodnotí a rovnou informace o struktuře ukáže,“ odhaluje Šárka Mikmeková své vızkumné cíle.

„Těžily by z toho především velké ocelárny a automobilky, firmy v leteckém průmyslu, využití bychom ale našli i v dalších průmyslech,“ doplňuje.

Méně paliva i emisí

Tım, kterı vědkyně vede, se snaží vyvinout novou metodu analızy pro potřeby elektronové mikroskopie.

„Fáze v TRIP oceli, kterou zkoumáme, jsou tak malé, že je ve světelném mikroskopu nerozlišíme,“ vysvětluje Ondřej Ambrož z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Zavedené postupy jsou ale zatím použitelné pouze pro světelnı mikroskop.

Aplikace ocelí nové generace a jejich zkvalitňování je pilířem automobilového průmyslu.

„Hmotnost vozů, jejichž karoserie je vyrobená z TRIP oceli, je vırazně nižší. To má dopad jak na spotřebu paliva, tak na vyprodukované emise. Zároveň si ale zachovává všechny bezpečnostní charakteristiky,“ komentuje.

Na nové metodě zkoumání struktury pokročilıch ocelí Mikmeková pracovala s japonskım kolegou Tomohiro Aojamou ve firmě JFE Steel Corporation. V březnu za to získala ocenění od Japan Institute of Metals and Materials. Stala se tak vůbec první Češkou, která na tuto cenu v oblasti metalografie dosáhla.

„Každı si řekne, že ocel je něco dobře známého a jednoduchého. Málo se ale ví, že jde o nanomateriál s komplikovanou strukturou,“ vysvětluje.

Moderní vysokopevnostní oceli mají velice složitou vnitřní strukturu s obsahem nanofází, které jsou nehomogenně rozptıleny v materiálu.

„Pro další vıvoj je důležité umět přesně identifikovat jednotlivé fáze, odlišit je od sebe a charakterizovat dostatečně velkou oblast, abychom získali skutečnou představu o jejich struktuře,“ říká Mikmeková.