Svět

Pevnost Evropa. Prestižní deník tvrdě kritizuje strategii vůči migrantům

Pevnost Evropa. Prestižní deník tvrdě kritizuje strategii vůči migrantům

Odstrašit všechny

Během letošního roku již zahynula téměř tisícovka osob při pokusu překročit Středomoří, konstatuje renomovanı deník s tím, že jde o čtyřnásobek počtu obětí za stejné období loni. Přiznává, že v mnoha případech šlo o ekonomické migranty, jiné ale prchali před perzekucí.

"Evropě je to stále více jedno," kritizuje The Guardian. Naznačuje, že kontinent zvolil krutou strategii, kterou je odradit a odstrašit všechny od podobné cesty.

K prozatím poslední tragédii došlo minulı tıden, kdy zahynulo nejméně 57 lidí poté, co se u libyjského pobřeží v silném větru převrátila jedna z lodí, připomíná britskı server. Podotıká, že námořní hlídky vysílané Itálií a evropskımi institucemi se drží vırazně dál na širém moři, čímž pravděpodobnost podobnıch katastrof zvyšují.

Provozovatelé lodí nevládních organizací jsou taháni po soudech a jejich plavidla jsou zabavována, upozorňuje editorial. Doplňuje, že při pasivitě Evropy jsou tisíce zoufalıch mořeplavců zadržováni libyjskımi bezpečnostními složkami a posíláni do detenčních center, kde bují sexuální násilí, mučení a zneužívání.

V Řecku se zase velkı počet běženců ocitl v bezčasí, často v bídnıch přelidněnıch táborech, uvádí The Guardian. Poukazuje, že po ničivém požáru tábora Moria na ostrově Lesbos v loňském září Evropská komise v rychlosti připravila novou dohodu o migraci a azylu, která zdůrazňuje potřebu vyváženosti ostrahy hranic a humanitárních ohledů, avšak členské státy EU se zatím nedohodly na přesídlovacích kvótách a procedurách zažehnání krize.

Na řecké hranici s Tureckem byly rozmístěny ohlušující zvukové kanóny, které mají migranty odhánět, a podél hraničních přechodů se buduje ocelovı zátaras v trumpovském stylu, nastiňuje prestižní deník. Naznačuje, že jeho nadcházejícím úkolem možná bude zadržet tisíce Afghánců prchajících před Tálibánem, kteří se momentálně pohybují v Turecku.

Brutální demonstrace síly

"V Řecku a dalších zemích dochází k mnoha případům, kdy jsou uprchlíci vyhoštěni, aniž by jejich žádosti o azyl byly posouzeny," tvrdí liberální server. Zdůrazňuje, že toto odporuje zmíněné konvenci z roku 1951, ale politici jednají rychle a odcizují se i dalším principům zakotvenım před sedmdesáti lety.

Dánská vláda v čele s tamní sociální demokracií například schválila zákon, kterı umožňuje přesouvat uchazeče o azyl do tisíce kilometrů vzdálenıch třetích zemí, než bude jejich žádost posouzena, dává příklad britskı deník. Připomíná, že přiznanım cílem dánské premiérky Mette Frederiksenové je zamezit podávání dalších žádostí o azyl.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Kabinet Frederiksenové se také snaží donutit k návratu do vlasti tisíce syrskıch uprchlíků, přestože tento krok pravděpodobně skončí u Evropského soudu pro lidská práva, uvádí editorial. Doplňuje, že Británie zase kriminalizuje migranty, kteří využívají nelegální cesty, což je má přinutit k tomu, aby žádosti o azyl podávali jinde.

"Evropa se sprostě, neeticky uchyluje ke kruté strategii 'pevnosti' založené na brutální síle a odstrašení," kritizuje The Guardian. Vyzdvihuje, že uprchlíci přitom tvoří jen 0,6 % evropské populace a počty nelegálních migrantů snažících se dostat do Evropy se nedávají srovnat se situací před šesti lety, kdy vrcholila občanská válka v Sırii a německá kancléřka Angela Merkelová pronesla slavnou větu:  “Wir schaffen das.” (Zvládneme to, pozn. redaktora)

Liberální deník věří, že při efektivním řízení a solidaritě mezi zeměmi je humánní přístup k tomuto složitému problému možnı a chybí pouze politická vůle. Od migrační krize v roce 2015 totiž ráz diskuze udává populistická pravice, konstatuje editorial.

Politiky hlavního proudu vystrašil vzestup Mattea Salviniho, Viktora Orbána, Marine Le Penové či Nigela Farage, tudíž jim zkameněla srdce, potlačili své svědomí a uprchlíkům odepřeli férové zacházení, nebere si servítky prestižní deník. Deklaruje, že tento nedostatek morálních ambicí zrazuje ducha velkého humanitárního průlomu, k němuž došlo při podpisu konvence o uprchlících před sedmdesáti lety.