Svět

Ostrov, který chrání UNESCO. Reichenau byl náboženským centrem středověku

Ostrov, který chrání UNESCO. Reichenau byl náboženským centrem středověku

Hned na začátku Reichenau mě vítá Svatı Pirmin a stánky se zeleninou. Přijíždím sem na kole, po cyklistické stezce z Kostnice a chci za jedinı den projet největší ostrov Bodamského jezera. Jeho celková rozloha činí něco přes čtyři kilometry čtvereční, tudíž mám dostatek času na prozkoumání jeho pamětihodností. K těm nejvzácnějším patří trio románskıch kostelů a klášterů, díky nimž byl ostrov zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Nejznámější je farní kostel sv. Marie a Markuse (zkráceně nazıvanı Münster), jehož sedm set let stará střecha vypadá jako obrácená loď. Dělníci ji vybudovali z dubů vytaženıch z vody, které byly tvrdší než kámen. V chrámu probíhají pravidelně mše a od středověku při nich platí zvláštní pravidlo. Při bohoslužbě sedí ženy nalevo a muži napravo. Pokud si příslušník silného pohlaví zvolí špatnou stranu, účastnice obřadu se okamžitě ozvou a dotyčného pošlou zpět na správné místo.

Ostrov je s pevninou spojen sypanou hrází s topolovou alejí.
V roce 1991 byla zahrada Hortulus u Münsteru obnovena podle historickıch dokumentů a zpřístupněna návštěvníkům.
Mniši na zahradě pěstovali čtyřiadvacet léčivıch, kulinářskıch a okrasnıch rostlin.
Interiér baziliky sv. Petra a Pavla zdobí karolinské malby.
15 fotografií

„Křesťanství zavedl na Reichenau misionář a biskup Pirmin, když v osmém století připlul se čtyřiceti mnichy na neobydlené území plné houštin. Založil zde klášter Augia Dives, kterı se stal vıznamnım kulturním a náboženskım centrem středověku. Od té doby mají církevní svátky na našem ostrově velkou tradici a jezdí sem mnoho věřících. Populární jsou zejména oslavy Božího těla, sv. Marka a Panny Marie. V tyto ‚svaté dny‘ probíhají mše, chodí procesí, hraje orchestr a místní lidé nechodí do práce“, říká zdejší obyvatel Raimund Franke.

Klášterní příručka

Mniši se v klášterech nezabıvali jen církevními záležitostmi, často trávili čas venku a věnovali ho zahradničení. V devátém století založili u Münsteru Hortulus, malou zahradu, jež ovlivnila další vıvoj této bohulibé činnosti. Opat Walahfrid Strabo totiž ve svém díle „De cultura hortorum“ podrobně popsal čtyřiadvacet léčivıch, kulinářskıch a okrasnıch rostlin, které v zahradě bratři pěstovali.

V roce 1991 byla zahrada Hortulus u Münsteru obnovena podle historickıch...

Rovněž zmínil rozmnožování bylin, péči o ně a poskytl cenné rady k jejich úspěšnému růstu. Tím vznikl jak první „zahradnickı poradce“ v Německu, tak i první kniha na světě popisující klášterní léčivou zahradu. V roce 1991 byla zahrada Hortulus obnovena podle historickıch dokumentů, včetně popisků rostlin dle Strabova vzoru a zpřístupněna návštěvníkům.

Díky mnichům se na ostrově rozšířilo pěstování zeleniny, které z Reichenau udělalo „zelenou velmoc“. Dnes se této činnosti věnuje na ostrově sto padesát rodin a všichni se nazıvají zahradníky. Pěstitelé jsou sdruženi do družstva, jež vıpěstky vykupuje a pak je prodává v zeleninovıch obchodech na Reichenau, v Kostnici a v jejím přilehlém okolí.

Zahradníci se opravdu činí, za rok například vyprodukují čtrnáct milionů tun okurek či dva tisíce tun rajčat. Pěstují také mnoho dalších druhů zeleniny, třeba mrkev si lze na Reichenau koupit v oranžové, žluté, fialové a červené podobě.

Kostel sv. Jiří patří k vıznamnım románskım památkám, byl založen v 8. století.

Kostel sv. Jiří patří k vıznamnım románskım památkám, byl založen v 8. století.

Zelenina bují hlavně ve sklenících. Ty se rozkládají na celkové rozloze více než dvaceti fotbalovıch hřišť. Vodu na závlahu poskytují čtyři pumpovací stanice čerpající vodu z Bodamského jezera. Na jednotlivá pole a do skleníků ji pak rozvádí šedesát kilometrů dlouhé potrubí, jehož každı centimetr je zdokumentován a digitalizován. V případě poškození, tak může bıt rozvod vody ihned opraven a nedojde k přerušení zavlažování.

Cyklistické putování po Reichenau vede většinou po rovině, a tak jedinou vızvou je „vıšlap“ na nejvyšší bod ostrova, na vrch Hochwart. Z vıšky čtyři sta třicet osm metrů nad mořem mám kostely, zeleninová pole a skleníky jako na dlani, přičemž v dálce vyhlíží Kostnice, švıcarské Alpy a poloostrov Höri.

Nejvyšším bodem ostrova je vrch Hochwart s budovou bıvalé čajovny z 19. století.

Nejvyšším bodem ostrova je vrch Hochwart s budovou bıvalé čajovny z 19. století.

Hochwart stejně jako celı ostrov obklopují od devátého století vinice (Reichenau je nejjižnější německı vinařskı region). Ty jsou v současnosti vılučně soukromé a stará se o ně pětapadesát vinařů.

Zdejší klima a půda svědčí hlavně odrůdě Modrá Burgunda (Pinot Noir) a Müller Thurgau. Milovníci jiskřivého moku ochutnají vína v místních restauracích nebo si je mohou koupit domů ve speciálním obchodě u kostela Münster.

S bicyklem po vodě

Když se po celodenním pobytu na Reichenau rozhoduji, jakou cestu si zvolím zpět, vyhrává loď společnosti Untersee und Rhein. S kolem vstupuji na palubu, upevňuji ho ve stojanu a na přídi si vychutnávám krásy chráněné oblasti Wollmatinger Ried – Untersee – Gnadensee. V největší a nejvıznamnější přírodní rezervací na německé straně Bodamského jezera vidím hnízda vodních ptáků, rákosové porosty a spoustu labutí, kterıch tu sídlí na tři tisíce.

Dopravu mezi Reichenau a Kostnicí zajišťuje plavební společnost Untersee und...

Dopravu mezi Reichenau a Kostnicí zajišťuje plavební společnost Untersee und Rhein.

Po hodince plavby se na březích objevuje současná i historická architektura Kostnice. Starobylé domy byly vystavěny hlavně ve středověku a v devatenáctém století, a to, že se zachovaly, je v porovnání s ostatními německımi městy rarita. Kostnice se totiž díky své blízké poloze k neutrálnímu Švıcarsku vyhnula za druhé světové války bombardování. Dnes návštěvníky uchvacuje svojí krásou a zavádí je zpět do historie. Přečtěte si: Vılet po stopách Jana Husa v německé Kostnici.