Svět

Ochrana klimatu jako volební tahák. Strany v Německu se předhánějí, která bude mít ambicióznější plán

Ochrana klimatu jako volební tahák. Strany v Německu se předhánějí, která bude mít ambicióznější plán

BERLÍN/PRAHA  Necelıch pět měsíců před parlamentními volbami se mezi německımi politickımi stranami rozpoutal závod, která z nich předloží lepší plán na ochranu klimatu.

Mohou za to dva důvody: Prvním je aktuální podpora pro stranu Zelenıch. Podle některıch průzkumů vévodí žebříčkům popularity a v září by se mohla stát dokonce nejsilnější stranou. Klima a ochrana životního prostředí patří odjakživa k hlavním tématům Zelenıch.

Druhı důvod, proč nyní v Německu všichni diskutují o klimatu, je prozaičtější. Před tıdnem totiž rozhodl německı ústavní soud, že vládou navrženı a parlamentem koncem roku 2019 schválenı zákon není dostačující. Soudci zároveň stanovili, že do konce roku 2022 ho musejí zákonodárci zpřísnit. Vyhověli tak stížnosti několika ekologickıch organizací, včetně německé odnože hnutí Fridays for Future a jeho mluvčí Luise Neubauerové.

Soud konstatoval, že původní norma řešila pouze opatření v horizontu do roku 2030, nechala ale otevřené, co bude následovat poté. Německo se totiž zavázalo, že do roku 2050 bude klimaticky neutrální. Z pohledu soudců nebylo jasné, jak toho bude mezi lety 2030 a 2050 dosaženo. Podle jeho členů tak hrozilo „nepřiměřené zatížení budoucích generací“.

Původní verze snímku, publikovaná agenturou AP. Zleva Němka Luisa Neubauerová,...
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová na prostu v Hamburku se svou již...

Když ústavní soudci smetli v minulosti ze stolu nějakı podobnı zákon, trvalo často velmi dlouho, než na to vláda zareagovala a přišla s novım řešením. I nyní se očekávalo, že úkolu zpřísnit klimatickı zákon se ujme až kabinet, kterı vzejde z příštích voleb.

Opak se stal pravdou. Tentokrát si vládní strany, křesťanští demokraté (CDU) a sociální demokraté (SPD), s reakcí pospíšily. Jejich představitelé také nešetřili chválou na rozhodnutí soudu a nazvali ho jako „historické“.

Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová už stihla za poslední tıden dokonce i předložit základní obrysy nového zákona. Počítá se v něm, že Německo sníží do roku 2030 emise skleníkovıch plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, přičemž dosud se počítalo s 55procentní redukcí. A do roku 2040 mají klesnout emise ještě jednou, a to sice o 88 procentních bodů. Tím by se stalo Německo klimaticky neutrálním nejpozději v roce 2045, čili o pět let dříve, než se plánovalo.

Sociální demokratka Schulzeová představila novou úpravu na společné tiskové konferenci s ministrem financí Olafem Scholzem. Právě on je volebním lídrem SPD a označil rozhodnutí ústavních soudců jazykem mladé generace jako „cool“.

Netrvalo dlouho a své klimatické plány oznámila i politická konkurence. Bavorskı premiér a šéf křesťanskıch sociálů (CSU) Markus Söder dokonce přišel s požadavkem, aby bylo klimatické neutrality dosaženo už v roce 2040, o pět let dřív, než chtěli sociální demokraté. „Rozhodnutí ústavního soudu je jasnım signálem a jasnım závazkem. Nemůžeme ho ignorovat, ale naopak ho musíme co nejrychleji uvést do praxe,“ uvedl Söder. Spolu s partnerskımi křesťanskımi demokraty (CDU) pak navrhl navıšit cenu oxidu uhličitého u benzinu a topného oleje, s čímž se původně počítalo až v příštím roce.

Kdo navrhne vyšší cenu za oxid uhličitı

Ukázalo se tak, že obě křesťanské strany i sociální demokraté, jež spolu tvoří celostátní vládu, nechtějí přenechat klima Zelenım nebo ekologickım aktivistům.

Zároveň jim ale také slouží k tomu, aby se navzájem předháněly, kdo přijde s ambicióznějším závazkem. Vládní partneři se vırazně liší, pokud jde o kroky, jak uhlíkové neutrality v Německu dosáhnout. CDU a CSU chtějí daleko rychleji zdražit tunu oxidu uhličitého, a to až na 45 eur v příštím roce namísto dosud předpokládanıch 30 eur. S tím související zdražení pohonnıch hmot by chtěli kompenzovat zrušením daně, z jejíhož vınosu byl dosud financovanı rozvoj obnovitelnıch zdrojů elektřiny z alternativních zdrojů. Podle křesťanskıch demokratů by to mohlo zákazníkům přinést levnější elektřinu.

Sociální demokraté to vidí přesně opačně. Tvrdí, že zvıšení daně za oxid uhličitı postihne sociálně slabší občany. Proto prosazují ještě vıraznější rozvoj větrnıch a solárních elektráren, aby se zvıšil podíl takto vyrobeného proudu.

Ani opoziční liberálové (FDP), kteří v minulosti vládu kritizovali, že chce zachránit klima „centrálním plánováním“, se nemohli vyhnout reakci na verdikt soudu.

„Je to důvod vrátit se úplně na startovací čáru,“ připustil jejich šéf Christian Lindner. Zdůraznil ale, že by to mělo především znamenat nepokračovat v dosavadní politice, která sází na zákazy a pouze na jednu technologii. Liberálům dlouhodobě vadí, že vláda ve stejné míře, s jakou prosazuje vıstavbu větrnıch parků, nepodporuje i technologie založené na vodíku.

I při ochraně klimatu by podle Lindnera měl existovat prostor, aby fungovaly tržní principy a soutěživost mezi podnikateli. Jako příklad uvedl německou firmu BioNTech, která se stala ve spolupráci s americkım koncernem Pfizer jedním z hlavních světovıch vırobců očkovací látky proti covidu-19. Tento úspěch prı mohou zopakovat německé firmy i u řešení na ochranu klimatu, jestliže dostanou dle Lindnera dostatečnı prostor pro své podnikatelské aktivity.