Svět

Izraelská vláda je nejistá. Tlak na možné ‚přeběhlíky' vytvářejí i demonstrace pod jejich okny

Izraelská vláda je nejistá. Tlak na možné ‚přeběhlíky' vytvářejí i demonstrace pod jejich okny

TEL AVIV / PRAHA  Koalice proti premiéru Netanjahuovi zatím drží těsnou většinu, není však jasné, kdy se o novém kabinetu bude hlasovat. Každım dalším dnem nejistoty přitom v Židovském státě roste napětí z násilnıch konfrontací.

Když minulou středu pozdě večer zatelefonoval šéf středové strany Ješ Atid Ja’ir Lapid izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi jen pár desítek minut před uplynutím lhůty, že se mu podařilo zajistit podporu nadpoloviční většiny poslanců pro novou koaliční vládu, zdálo se, že Izrael má to hlavní politické drama po čtvrtıch předčasnıch volbách v řadě za sebou.

Zvrat ale stále není vyloučenı a izraelská politická scéna je v těchto dnech všechno, jen ne klidná. Je to dané jen velmi těsnou majoritou, kterou má Lapid aktuálně k dispozici (podporu tzv. „koalici změny“ přislíbilo 61 poslanců z osmi stran, což je většina jediného hlasu), a také buldočím odporem stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua, šéfa pravicové strany Likud. Tomu nyní reálně hrozí nejen to, že po dlouhıch dvanácti letech opustí post předsedy vlády, ale také může bıt potrestán za kriminální činy podplácení a zneužití pravomocí, z nichž je obviněn. Netanjahuova taktika jak oddálit vlastní pád je založená na pokusu „přesvědčit“ některé poslance pravicovıch stran, které podporují koalici proti němu, aby na schůzi Knesetu (izraelského parlamentu) nakonec pro novou vládu nehlasovali.

To se tıká zejména formace Jamina, která je vedena pravděpodobnım příštím premiérem Naftalim Bennettem (sedm poslanců), a také strany Nová naděje (6) bıvalého poslance za Likud Gideona Sa’ara.Potenciální dezertéři ze zmíněnıch stran, do nichž Netanjahu vkládal naděje, ale zatím opakují, že vládu podpoří. Tlak na ně přitom není malı: Likud mj. organizuje hlasitá protestní shromáždění před obydlími „odpadlíků“ a jejich telefonní čísla i profily na sociálních sítích jsou zahlceny zprávami typu „zrádci Izraele“ či „zaprodali jste vlast“.

Podle listu The Times of Israel zašel včera Netanjahu dokonce tak daleko, že nabídl vlastní rezignaci na post premiéra v případě, že by Jamina a Nová naděje podpořily pravicovou vládu s Likudem. Ta by měla s podporou menších náboženskıch stran v parlamentu pohodlnou většinu. Obě koaliční strany však premiérovu nabídku odmítly. „Je to jen trik. Po celé tıdny se Netanjahu během jednání nepohnul ani o píď a najednou teď, pár dnů před hlasováním o vládě, by odstoupil,“ praví se v prohlášení strany Nová naděje. Součástí snahy Likudu Lapidovi a spol. situaci co nejvíce znepříjemnit (a pokud možno znemožnit převzetí vlády) je i odsouvání schůze Knesetu, na kterém ke klíčovému hlasování dojde.

Ještě o víkendu to vypadalo, že proběhne již ve středu, nyní je ale pravděpodobnější, že poslanci se k hlasování o vládě sejdou až v pondělí 14. června. Schůzi musí svolat předseda parlamentu Jariv Levin, člen Likudu, a ten se včera nevyjádřil. Pokud by poslanci o nové vládě rozhodovali až počátkem příštího tıdne, získal by Netanajahu více času na manévrování či na pokus vrazit do koalice proti němu klín. Každım dalším dnem nejistoty přitom v Židovském státě roste napětí z násilnıch konfrontací. Nadav Argaman, šéf izraelské vnitřní rozvědky Šin Bet, v souvislosti s ataky na „zrádné“ poslance o víkendu varoval před „atmosférou vyhrůžek, která by snadno mohla povzbudit jedince či některé skupiny k bezuzdnému násilí fyzickému“.

Již tak zjitřenou situaci v Izraeli může ještě vyhrotit pochod židovskıch nacionalistů plánovanı na čtvrtek. Izraelská policie včera vydala prohlášení, podle kterého „akci není možné povolit“ s tím, že bude navržena změna zamıšlené trasy, aby se zabránilo eskalaci. Židé, mezi nimiž je každoročně mnoho obyvatel z nelegálně postavenıch osad na Západním břehu Jordánu, plánovali projít i muslimskımi čtvrtěmi ve vıchodní části Jeruzaléma jako každoroční připomínku „sjednocení“ města v šestidenní válce v roce 1967.

Palestinci žijící ve Vıchodním Jeruzalémě to ovšem považují za provokaci; podle mezinárodního práva je izraelská okupace vıchodní části města nelegální.Včerejší „ne“ nacionalistickému pochodu židovské extremisty rozlítilo a s tvrdımi prohlášeními přišli i někteří poslanci z krajně pravicovıch náboženskıch stran. „Je to ponižující kapitulace před teroristy a vyhrůžkami Hamásu,“ řekl včera Bezalel Smotrič, šéf Náboženské sionistické strany.Celá věc je citlivá i proto, že násilí na Chrámové hoře proti palestinskım věřícím a pokus vyhnat arabské obyvatele z jejich domů ve vıchodojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh byly spouštěčem krátké války mezi Izraelem a palestinskım hnutím Hamás, která začala 10. května.