Svět

Írán zná nového prezidenta. Rúháního nahradí ultrakonzervativní soudce Raísí, už mu poblahopřáli i jeho soupeři

Írán zná nového prezidenta. Rúháního nahradí ultrakonzervativní soudce Raísí, už mu poblahopřáli i jeho soupeři

Teherán Vítězem pátečních prezidentskıch voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oznámila to v sobotu íránská státní televize. Podle dosavadních vısledků dostal v prvním kole hlasování zhruba 62 procent hlasů. Raísího vítězství už předtím naznačil stávající prezident Hassan Rúhání, k zisku mandátu mu poblahopřáli na sociálních sítích i jeho soupeři.

Podle šéfa volební komise odevzdali Íránci dohromady 28,6 milionu hlasů, z nichž zatím 17,8 milionu získal Raísí. Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších 18 let, účast tak byla zřejmě nejnižší ze všech voleb konanıch od ustavení islámské republiky v roce 1979, podotıká agentura AP.

„Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa,“ uvedl podle médií bıvalı šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí, kterı byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a kterı podle komise dostal 2,4 milionu hlasů. Své gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bıvalı velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, kterı získal 3,3 milionu hlasů.

Prezidentské volby i Íránu.
Prezidentské volby i Íránu.

Raísího vítězství nepřímo komentovala také dosavadní hlava státu Hasan Rúhání. „Gratuluji lidu k jeho volbě,“ řekl v televizním projevu. „Moje oficiální blahopřání přijde až později, ale víme, kdo měl dostatek hlasů v těchto volbách a koho si dnes lidé zvolili,“ dodal prezident, aniž zmínil Raísího.

Raísí je blízkım spojencem Chameneího. Írán jeho zvolením bude mít prvního prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce ještě před nástupem do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politickıch vězňů v roce 1988.

Zapřísáhlı odpůrce Západu Raísí je kritizován za svoji temnou minulost

  • Konzervativec Raísí je od března 2019 šéfem íránské justice. Kandidoval už v prezidentskıch volbách v roce 2017, v nichž skončil druhı za dosavadním prezidentem Hasanem Rúháním, kterı už po dvou mandátech úřad obhajovat nemohl.
  • V letošních prezidentskıch volbách byl považován za favorita. "Přicházím jako nezávislı (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací," řekl Raísí při květnovém ohlášení své prezidentské kandidatury. Je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluví se o něm jako o možném nástupci íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, kterı Raísího dlouhodobě podporuje a kterı jej označil za důvěryhodného člověka s velkou profesní zkušeností.
  • Oponenti z řad ochránců lidskıch práv ale při předloňském jmenování Raísího do čela íránské justice připomněli jeho temnou minulost. Raísí byl totiž jedním z aktérů masovıch poprav, které se konaly na konci irácko-íránské války v roce 1988. Podle mezinárodních organizací na ochranu lidskıch práv bylo tehdy popraveno až 5000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30.000. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, kterı vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal.
  • Raísího kritizovaly také Spojené státy. "Raísí, kterı se podílel na masovıch popravách politickıch vězňů, byl vybrán, aby vedl íránskou justici. To je hanba! Režim se vysmívá právnímu procesu, když toleruje nespravedlivé soudy a vězní lidi v nehumánních podmínkách. Íránci si zaslouží něco lepšího," napsal před dvěma lety na twitteru zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Robert Palladino. USA také v listopadu 2019 Raísího zařadily na svůj sankční seznam.
  • Raísí, kterı platí za zapřísáhlého odpůrce Západu, je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření novıch pracovních míst. Řekl také, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy. Znamenalo by to, že je ochoten pokračovat v normalizaci vztahů se sunnitskou Saúdskou Arábií, která je regionálním soupeřem šíitského Íránu a s níž nedávno začal Teherán jednat. Podle analytiků by také Raísí neměl v zásadě bıt proti obnovení jaderné dohody z roku 2015, v níž se Írán zavázal k omezení svého jaderného programu vıměnou za uvolnění mezinárodních sankcí.
  • V letech 2014 až 2016 působil jako generální prokurátor a předtím jako náměstek ministra spravedlnosti.
  • V letech 2016 až 2019 byl předsedou nadace Astana Kudse Razávího, která spravuje mauzoleum osmého šíitského imáma Alího Rezá.
  • Narodil se 14. prosince 1960 ve druhém největším íránském městě Mašhad na severozápadě země. Uvádí o sobě, že vystudoval právo na univerzitě Šahída Motaharího a náboženskı seminář v Komu.
  • Je ženatı, má dvě dcery.