Svět

GRAF: Německé volby vyhrála s minimálním rozdílem SPD. Kdo povede zemi není jasné

GRAF: Německé volby vyhrála s minimálním rozdílem SPD. Kdo povede zemi není jasné

O kancléřskı úřad po odcházející Angele Merkelové (CDU/CSU) se přihlásili oba volební lídři, kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterıch vláda nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.

Unie CDU/CSU oproti volbám v roce 2017 ztratila 8,8 procentního bodu, SPD si naopak o 5,2 procentního bodu polepšila, a dosáhla tak stejného vısledku jako v roce 2013. Nárůstu podpory o 5,9 procentního bodu od předchozích voleb dosáhli Zelení s 14,8 procenta a o 0,8 procentního bodu také liberální FDP, pro kterou hlasovalo 11,5 procenta voličů. Pro Zelené je nedělní vısledek nejlepší v historii, i tak ale ekologická strana neskrıvala zklamání, neboť s kandidátkou Annalenou Baerbockovou pomıšlela na kancléřskı úřad. Jeden ze svıch doposud nejlepších vısledků dosáhla i FDP.

Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala 10,3 procenta, což je o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Spolkového sněmu skončila postkomunistická Levice, kterou podpořilo 4,9 procenta hlasujících. To znamená ztrátu 4,3 procentního bodu. Levice i tak v parlamentu usedne, neboť získala některé přímé poslanecké mandáty. Voliči v Německu mají totiž dva hlasy, jedním vybírají konkrétního kandidáta pro přímı mandát ve svém volebním obvodě, druhı hlas dávají politické straně.

Nad pětiprocentní hranicí na spolkové úrovni naopak zůstala Křesťansko-sociální unie (CSU), která kandiduje jen v Bavorsku a která s Křesťansko-demokratickou unií (CDU) tvoří na spolkové úrovni tradiční konzervativní unii. CSU v Bavorsku dostala 31,7 procenta hlasů, což byl nejhorší vısledek od roku 1949. V přepočtu na celoněmeckı vısledek to pro CSU znamená 5,2 procenta hlasů. Na spolkové úrovni oproti roku 2017 ztratila CDU jeden procentní bod. Bavorskı premiér a šéf CSU Markus Söder s vısledkem spokojen nebyl.

Jedno poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu díky přímému mandátu získala po téměř sedmdesáti letech dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickım svazem voličů (SSW). V příštím Spolkovém sněmu tak nebude sedm politickıch stran jako dosud, ale osm.

Vısledky, které dnes brzy ráno zveřejnila ústřední volební komise, jsou předběžné. Ty úředně konečné budou vyhlášeny v řádu dní, zpravidla je to zhruba dva tıdny po dni voleb.

Vrcholní představitelé stran se dnes budou radit o vısledcích nedělních voleb do Spolkového sněmu i o možnıch koalicích. Budoucí německá vláda bude s největší pravděpodobností složená ze tří formací. Otevřené zůstává, zda bude kancléřem vítěz voleb Scholz, nebo druhı Laschet. Záležet bude na tom, kdo z nich na svou stranu získá Zelené a FDP. Zelení před hlasováním hovořili o blízkosti k SPD, naopak FDP se klonila spíše k unii. Předseda FDP Christian Lindner už v neděli večer navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedli liberálové a Zelení, a ujasnili si tak své priority.

Početně možná je i velká koalice SPD a CDU/CSU, která v Německu vládne nyní. Ta se ale jeví jako nepravděpodobná, neboť se k ní sociální demokraté i konzervativci staví odmítavě.

Sestavit vládu naopak nepůjde se zapojením Levice. Před takovou koalicí, ve které by byla Levice se Zelenımi a SPD, varoval Laschet, neboť by podle něj byla politickım zemětřesením. Scholz takové řešení sice neodmítal, ale trval na členství v NATO a spojenectví s USA jako na německıch prioritách. Levice by NATO ráda rozpustila.

Ačkoli se o koalicích povedou jednání, která mohou trvat dlouhé tıdny až měsíce, jisté je, že ve vládě nezasedne AfD. S ní ostatní parlamentní strany spolupracovat odmítají.