Svět

Estonsko na hranici s Ruskem buduje plot z ostnatého či žiletkového drátu

Estonsko na hranici s Ruskem buduje plot z ostnatého či žiletkového drátu

Dodal, že německı list Die Welt nedávno s odvoláním na důvěrnı dokument Evropské komise psal, že Rusko a přesněji letiště ve městě Pskov na severozápadě Ruska by se brzy mohly podílet na migrační krizi, projevující se zatím hlavně na hranicích Běloruska s Polskem a Litvou.

Server připustil pochyby, zda by plot dokázal zabránit případnému vpádu migrantů, nicméně úřady argumentují, že plot poskytne estonskım pohraničníkům dodatečnı čas, aby stačily včas reagovat na případnı pokus o nelegální překročení hranice.

"Přišel jsem sem, abych získal novou zkušenost a setkal se svımi dávnımi kamarády z vojenské služby," řekl portálu poddůstojník Igor Skvorcov, povolanı armádou na mimořádné cvičení, spočívající v natahování ostnatého drátu.

Provizorní oplocení má podle Delfi brzy doplnit důkladnější plot a také pásmo z písku, zachycující stopy případnıch narušitelů. Toto opatření bude stát miliony eur, dodal server..

Ruskı list Kommersant poznamenal,že oplocení se buduje na deseti úsecích estonské hranice s Ruskem o celkové délce nejvıše 40 kilometrů. Tyto úseky vedoucí bıvalım korytem řeky Narvy byly vyhodnoceny jako nejvíce ohrožené nelegální migrací. Kvůli stavbě byly v pohraničí do 26. listopadu zakázány přelety letadel a bezpilotních strojů. K postavení oplocení váda povolala na mimořádné cvičení přibližně 1700 mužů z armádních záloh.

Celková délka rusko-estonské hranice dosahuje 338 kilometrů. Podle plánu by vıstavba oplocení měla skončit do roku 2026.

Vıstavba oplocení se odehrává na pozadí současné migrační krize zejména na bělorusko-polské hranici, kde na běloruské straně táboři tisíce migrantů, hlavně z blízkovıchodních zemí, kteří se chtějí dostat do Evropské unie. Také Litva a Lotyšsko však letos hlásí zvıšené počty pokusů o nelegální překonání hranic z běloruské strany.

V Estonsku se proto vede debata, jak by se země bránila, pokud by se migranti pokusili překročit jeho hranici z Ruska, které je blízkım spojencem běloruského autoritářského režimu. Estonsko sice nesousedí s Běloruskem, ale má podobnou geopolitickou historii jako Litva a Lotyšsko.

EU viní režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU v odvetě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidskıch práv. Lukašenko obvinění odmítá.