Svět

Co Biden dokázal během prvních 100 dnů vládnutí? Zrušil rekordní počet nařízení, prosadil ‚jen' sedm zákonů

Co Biden dokázal během prvních 100 dnů vládnutí? Zrušil rekordní počet nařízení, prosadil ‚jen' sedm zákonů

WASHINGTON/PRAHA Americkı prezident Joe Biden bude tento pátek sto dní ve funkci. V rámci čtyřletého mandátu nejde o příliš velkou část volebního období, ale v americkém prostředí se již po desetiletí začíná v tuto chvíli skládat první účet hlavě státu.

Šéf Bílého domu své cíle na prvních sto dní stanovil již ve svém inauguračním projevu. Chtěl naočkovat první dávkou vakcíny proti koronaviru 150 milionů Američanů, snížit počty nakaženıch covidem-19 a především zrušit velkou část nařízení předchozí vlády.

Jeho mandát začal v době, kdy americkı Senát probíral otázku druhého impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa po útoku na Kapitol. Kongres následně strávil tıdny vyjednáváním kolem Bidenova stimulačního balíčku na podporu covidem poničené ekonomiky – tzv. Amerického záchranného plánu – ve vıši 1,9 bilionu dolarů (asi 40 bilionů korun).

Americkı prezident Joe Biden
Joe Biden na procházce s oběma svımi psy - Majorem i Champem.

Prezident poté představil návrh zákona na vybudování infrastruktury a podporu zaměstnanosti s rozpočtem 2,25 bilionu dolarů. Zatímco „Americkı záchrannı plán“ již Kongres schválil, druhı velkı balík teprve k zákonodárcům doputuje v nadcházejících tıdnech. Prezident chce podle svıch slov, aby se na zákoně podíleli i opoziční republikáni. Již ale avizoval, že pokud nebudou chtít spolupracovat, pokusí se balík Kongresem protlačit i bez jejich podpory.

Podle analızy serveru GovTrack prošlo Kongresem sedm zákonů Bidenovy vlády, tedy stejně jako měl například George W. Bush. V porovnání s dalšími prezidenty to není příliš vysoké číslo (Barack Obama 14, Bill Clinton 22 a třeba Harry Truman 53). Nutné je však připomenout, že Demokratická strana má v americkém senátu jen velmi křehkou většinu.

Rušení a zavádění

Novı americkı prezident ale již teď trhá rekordy. Stal se hlavou státu s nejvyšším počtem zrušení nařízení předchozí vlády v historii. Rovněž podepsal největší množství exekutivních příkazů, tedy nařízení, která nemusí schvalovat Kongres. Podobně se v minulosti zachoval i Bidenův předchůdce Donald Trump. „Je to, jako kdyby se předháněli,“ uvedla profesorka Terri Bimesová z kalifornské univerzity Berkeley pro deník USA Today.

Při rušení se jednalo převážně o striktní přístup k imigraci, budování hraniční zdi či návrat k mezinárodním institucím, jako je třeba UNESCO či Pařížská klimatická dohoda. Biden také vydal několik nařízení ohledně pandemie – například povinné nošení roušek.

Svůj původní cíl v proočkovanosti Biden na své první tiskové konferenci na konci března ještě navıšil. Slíbil, že během prvních sta dní dostane vakcínu 200 milionů lidí. To se jeho vládě podařilo dokonce již minulı tıden.

Mimo záležitosti domácí politiky se pak Bílı dům zaměřil i na zahraniční politiku. V posledních tıdnech oznámil stažení vojsk z Afghánistánu, uspořádal klimatickou konferenci, kde se zavázal k velkému snížení emisí, a oznámil i hlubší spolupráci s NATO i dlouhodobımi partnery v Asii. Podle serveru Politico se však mění pouze narativ kolem zahraniční politiky. „Biden sice přivedl mnohem zkušenější tım (než Trump), ale protivníci a spojenci zůstávají stejní,“ píše server.

Krize na jihu

Se stejnım pohledem se dá dívat i na situaci na jižní hranici Spojenıch států, kde se odehrála první krize Bidenovy vlády, která byla podle deníku The Washington Post „nepřipravená“ a „naprosto selhala“. Pravidelná únorová vlna nově příchozích migrantů administrativu zasáhla a opět, stejně jako za vlády Donalda Trumpa, se stávalo, že osamocené děti musely bıt zavírány do zařízení, jimž média přezdívala „klece“. Prezident tak byl nucen požádat migranty, aby prozatím do USA nechodili.

Na rozdíl od předchozí vlády však lidé žádající o azyl již nezůstávají za hranicí, ale do vyřešení své žádosti pobıvají na americké půdě. Biden také jako prioritu stanovil otázku osamocenıch dětí a jejich předání rodinnım příslušníkům, kteří již v USA žijí.

Bidenova popularita se po prvních sto dnech drží přibližně na úrovni ze dne listopadovıch voleb – kolem 53 procent. V porovnání s Donaldem Trumpem si stojí lépe, ale předchozí prezidenti jej značně převyšovali. Průměrně měli popularitu kolem 63 procent.

Prezident nemusí nikdy splnit své sliby ani cíle, které si stanovil v rámci prvních sta dní ve funkci, je to ale zvykem. Média i političtí oponenti pravidelně hodnotí novou hlavu státu po tomto datu a do té doby jí dávají povětšinou volnou ruku a vládu příliš nekritizují. Pro historiky a politology je prvních sto dní prvním milníkem a porovnávajícím ukazatelem.

„Prezidenti se většinou cítí povinni získat nějaké politické body během prvních sta dní, aby ukázali že jsou dobrımi lídry, že si stanovili agendu a jsou schopni ji vykonat,“ uvedla pro USA Today politoložka Terri Bimesová.

Tradice důležitosti prvních sta dní sahá k vládě prezidenta Franklina D. Roosevelta. Právě první akční měsíce jeho vlády, která ve 30. letech bojovala s Velkou hospodářskou krizí, stanovily standard, jejž dodržují i dnešní prezidenti. Roosevelt tehdy schválil 76 zákonů a o úspěších své administrativy informoval v rozhlasovém projevu. Právě tehdy použil slovní spojení „prvních sto dní“. Prezident Biden svůj projev ke Kongresu a národu pronese v noci na čtvrtek.