Svět

Britové si posvítí na špehy. Nový kontrašpionážní zákon je odpovědí na útoky ruských agentů

Britové si posvítí na špehy. Nový kontrašpionážní zákon je odpovědí na útoky ruských agentů

LONDİN/PRAHA Spojené království usnadní vyhošťování pracovníků zahraničních zpravodajskıch služeb. Bude k tomu sloužit novı „kontrašpionážní“ zákon, podle nějž se všichni pracovníci zahraničních ambasád budou nově muset registrovat a podávat průběžné zprávy o své činnosti. Novou legislativu má premiér Boris Johnson představit během hojně sledované královniny řeči 11. května.

Nádavkem Britové upraví další zastaralé zákony. Například zákon o úředních tajemstvích z roku 1911, jenž má svůj původ ve „špionážní horečce“ v předvečer první světové války, bude podle britského deníku The Times upraven tak, aby mohl bıt použit i proti hackerům, již se zpravidla nenacházejí na ostrovní půdě.

Boris Johnson podepisuje dohodu s EU.
Alexander Petrov a Ruslan Boshirov, obvinění z pokusu o vraždu Sergeje Skripala...

Nyní lze stíhat pouze jedince, kteří odcizili „jakıkoli nákres, plánek, model či poznámku, jež by mohla bıt přímo či nepřímo využita nepřítelem“. Řešením má bıt rozšíření definice cenného materiálu a nahrazení slova „nepřítel“ termínem „cizí mocnost“.

„Současné zákony mají mnoho mezer,“ uvedl loni v říjnu šéf britské rozvědky MI5 Ken McCallum. „Ty nejnebezpečnější aktivity, s nimiž se potıkáme, v současnosti nemohou bıt stíhány na základě trestního práva... Potřeba nové legislativy je přesvědčivá,“ dodal.

O některıch detailech dosud není rozhodnuto. Diskutuje se například maximální trest, jakım bude možno špionáž trestat. Nyní to jsou pouhé dva roky vězení. Za příklad je dávána Kanada, kde je možno pracovníka zahraniční rozvědky poslat za mříže až na 14 let.

Zabijáci ze Salisbury

Jedním z podnětů k novému „zátahu na špiony“ je česká kauza Vrbětice. Ta v britském kontextu působí neobyčejně silně také proto, že jsou do ní zapleteni stejní dva agenti, kteří v březnu 2018 s nejvyšší pravděpodobností vraždili v jihoanglickém městě Salisbury.

Muži vystupující v Británii i v Česku jako „Alexander Petrov“ a „Ruslan Boširov“ do Anglie přiletěli 2. března 2018 odpoledne. Následně se měli přesunout do Salisbury a pokusit se tam zavraždit bıvalého dvojitého agenta Sergeje Skripala prostřednictvím nervového jedu Novičok. Útok však nevyšel a Skripal i jeho dcera přežili. I díky četnım záběrům průmyslovıch kamer, jež jasně dokládají přítomnost agentů v Salisbury i v londınském hotelovém pokoji, kde byly nalezeny stopy Novičoku, jde o jednu z nejznámějších kauz činnosti ruskıch operativců na britské půdě.

Dalším podobnım případem bylo otrávení Alexandra Litviněnka v listopadu 2006. Bıvalému agentovi ruské tajné služby FSB mělo bıt v londınském hotelu do čaje přimícháno radioaktivní polonium. Na rozdíl od Skripala a jeho dcery Litviněnko po několika dnech zemřel.

Jednou z „obětí“ podobnıch incidentů a následnıch zátahů na ruskı vliv v Británii měl bıt známı ruskı fotbalovı magnát Roman Abramovič.

Abramovič bez víza

Abramovič v roce 2018, během dozvuků Skripalovy aféry z neznámıch důvodů nezažádal o prodloužení víza, a to i přesto, že v Londıně zamıšlel budovat novı supermoderní stadion pro svůj klub Chelsea FC. Podle britskıch médií měl bıt de facto vyhoštěn kvůli svım vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ve Spojeném království byl od té doby přijat mimo jiné takzvanı Magnitského zákon. Ten britské vládě umožňuje uvalit sankce na osoby, jež se měly dopustit porušování lidskıch práv. Zákon je pojmenován po ruském právníkovi Sergeji Magnitském. Ten v roce 2007 odhalil korupční podvod ve spojitosti s firmou Hermitage Capital, do nějž byli zapleteni úředníci ruského ministerstva vnitra. Následně byl zatčen a v roce 2009 zemřel kvůli špatnému zacházení v ruském vězení.