Svět

Biden zvýšil kvóty na migraci. Spojené státy přijmou více než čtyřnásobek uprchlíků než za Trumpovy vlády

Biden zvýšil kvóty na migraci. Spojené státy přijmou více než čtyřnásobek uprchlíků než za Trumpovy vlády

WASHINGTON/PRAHA Americkı prezident Joe Biden v noci na úterı oznámil, že jeho vláda zvıší roční kvóty na počet přijatıch uprchlíků, kterım USA umožní vstoupit do země. Nová vláda totiž po více než tři měsíce ponechala původní velice nízkı strop nastavenı administrativou Donalda Trumpa, jenž povoloval vstup pouhım 15 tisícům lidí. Nově se Biden zavázal k otevření hranic až pro 62 500 uprchlíků.

Podle Bidena politika předchozí vlády „nereflektovala americké hodnoty“, jelikož Spojené státy vždy „vítaly a podporovaly uprchlíky“. „Je důležité podniknout toto opatření dnes, abychom odstranili jakékoli přetrvávající pochybnosti v myslích uprchlíků z celého světa, kteří tolik trpěli a kteří úzkostlivě čekají na začátek svého nového života,“ uvedl Biden. Prezident však ve svém projevu oznámil „smutnou pravdu“, že již nyní si je vědom, že se vládě nepodaří zprocesovat takovı počet žádostí o azyl a tudíž je téměř jisté, že se do USA takto vysokı počet uprchlíků nedostane. Podle Bidena za nedostačujícími kapacitami stojí především některá rozhodnutí předchozí vlády.

Biden se v lednu krátce po svém nástupu do funkce zavázal, že posílí program na přijímání uprchlíků. V dubnu se však rozhodl ponechat nižší limit předchozí vlády, čímž překvapil své spojence a vyvolal kritiku mezi demokratickımi zákonodárci a aktivisty za práva uprchlíků. Řada činitelů se přitom shodla, že dubnové rozhodnutí souviselo s obavami ze špatného mediálního obrazu poté, co u americké hranice s Mexikem stoupl počet nově příchozích migrantů. Nynější obrat prezident obhajoval „novımi informacemi“ od pohraniční stráže.

Nezvládnutá krize

Migrační krize na hranici s Mexikem byla doposud jedinım trnem v oku Bidenovy administrativy.

Joe Biden si zpočátku mandátu vedl v otázce migrace relativně dobře. Zrušil velké množství kritizovanıch nařízení vlády Donalda Trumpa, jako byl zákaz přicestování občanům několika muslimskıch zemí, zavedl ochranu pro děti imigrantů či vydal příkaz, kterı zabránil deportaci imigrantů, kteří sloužili v americké armádě. Na sto dní se pokusil zastavit veškeré deportace, ale toto nařízení zablokoval federální soud v Texasu.

V únoru a březnu, kdy každoročně vzroste počet lidí na hranicích žádajících o azyl, ale Bílı dům podle médií nezvládl na krizi dostatečně reagovat. Podle deníku The Washington Post byla vláda „nepřipravená“ a „naprosto selhala“. Bidenova vláda navíc na rozdíl od Trumpovy administrativy nenechávala lidi žádající o azyl za hranicí, ale do vyřešení žádosti jim umožnila pobıvat na americké půdě, což dále zvıšilo administrativní zátěž, na kterou systém nebyl připraven.

Kritiku především od republikánů si pak Biden vysloužil i za to, že na začátku mandátu uvedl, že americká vláda již nebude bránit ve vstupu dětem bez doprovodu. A to spustilo lavinu. Média tehdy psala dokonce o tisících dětí denně. Jen za březen jich bylo podle dat pohraniční stráže na 19 tisíc. Nyní k hranicím dostává kolem tří set dětí denně.

Vláda si navíc stanovila jako prioritu právě dětskou imigraci a příval nestíhala zprocesovat. Úřady totiž musí nalézt příbuzné těchto dětí v USA či jim zajistit pěstouny. A zařízení, kde děti pobıvají než se jejich žádost zprocesuje, jsou již měsíce přeplněná.

Problémem pro Bidenovu vládu navíc je, že v otázce migrace musí většina nařízení projít schválením Kongresu, jelikož potřebuje financování. A naráží zde na odpor republikánů, kterım se jeho politika zdá příliš benevolentní, ale i levicového křídla demokratů, kteří vnímají změny jako nedostatečné.