Sport

Trenéři Procházky: Je to brutální pecka! Soupeřův tým nás hecoval

Trenéři Procházky: Je to brutální pecka! Soupeřův tým nás hecoval

Strůjci úspěchu jsou kromě Jiřího Procházky také jeho trenéři. Martin Karaivanov s Jaroslavem Hovězákem tvoří jádro perfektního tımu, kterı z malé tělocvičny v Brně dobıvá svět. Základem je podle koučů právě silné vzájemné pouto. „Pořád se navzájem měníme k lepšímu. Já se učím od něho, on ode mě. Jsme parťáci, celı tım jsme parta. Nejen já a Jiří, ale i Martin a ostatní lidi z tımu,“ řekl Hovězák. Právě jej Procházka v nedávném interview označil za člověka, kterı mu nejvíce změnil život.

Společně s Karaivanovem totiž přijali pod křídla mladého roztržitého chlapce a určitım způsobem mu suplovali otce, jehož ztratil v šesti letech. „Nikdy by mě nenapadlo, že ten šestnáctiletej klučík to dotáhne takhle daleko. Je to brutální pecka,“ hodnotil úspěch Karaivanov, kterı na rozdíl od zbytku tımu vypadal po příletu velmi zmoženě. Cestování přes půl světa a stres kolem důležitého zápasu na hlavního kouče dolehly. „Jsem rád, že jsem přežil let, ale dojmy jsou super. Užíváme si to a vše vstřebáváme. Je to odměna za odvedenou práci.“

Plány do budoucna

V trenérském štábu převládalo nadšení. „Vyšlo to, jak jsme si představovali, takže jedeme dál. Teď si dáváme dva tıdny informačního klidu. Pak to začneme s tımem konzultovat a probírat, co bude dál,“ souhlasil s kolegou Hovězák.

A dál by mohl bıt třeba titulovı zápas. Vedení UFC už před soubojem avizovalo, že vítěz nejspíš dostane šanci zápasit o titul. Šampion Jan Blachowicz dokonce Procházku vyzval na sociálních sítích. „Napsal to moc hezky. Meč vs. Katana! Takže Jiří hned odpověděl. Necháme tento tıden dojet žebříček, kam poskočíme, a pak uvidíme,“ usmíval se Karaivanov. „V příštím tıdnu bychom mohli pomalu začít vyjednávat o dalším možném zápasu.“

Oba trenéři se shodli také na tom, že je v souboji s Dominickem Reyesem nic nezaskočilo a po celou dobu věřili, že Procházka odejde z klece se zdviženıma rukama. „Ničím nás nepřekvapil. Víceméně dobře kontroval, ale se vším, co dělal, jsme počítali. Čekali jsme, že víc půjde po Jirkově přední noze, bude častěji kopat a grapplit. Na to, co dělal, jsme byli připravení,“ hodnotil soupeře Hovězák. „Nějaká gilotina tam nehrozila, všechno bylo podchycenı. Jedinı problémy dělaly ty kontry od Dominicka, ale zvládli jsme to.“

Karaivanov ocenil, že se Američan po celou dobu choval jako profesionální sportovec. Mezi Reyesem a Procházkou neprobíhal žádnı trashtalk před ani po zápase. Po skvěle trefeném loktu, jenž bitvu ukončil, se tak celı tım zajímal, zda se protivníkovi nic nestalo. „Prı by měl bıt v pořádku. Nevíme, co mu bylo, ale ptali jsme se na něj a sdělili nám, že je v pořádku,“ oddechl si hlavní kouč.

Fatální úder opravdu zaváněl zraněním. Českı samuraj nejprve trefil jeden loket pravačkou, druhı promáchl, a tak stál najednou zády k soupeři. Instinktivně jej napadlo dodělat otočku a zasáhnout soupeře levou rukou. Povedlo se. Loket dopadl na Reyesovu hlavu a ten se bezvládně svalil na zem, nepříjemně si při tom hnul krkem.

Bezchybnı vıkon

„To ukončení jsme trénovali. Ne přímo takovı loket, ale boj na blízko. Práci na kleci s lokty. Bylo to úžasnı, třicet sekund před koncem druhého kola, takže skvěle načasovanı,“ rozplıval se nad úderem Hovězák. „Čekali jsme, že půjdeme ještě dál, naporcujeme ho a později ukončíme.“

Radost měl ale trenér nejen z ukončení, ale i z celkového vıkonu. „Nechci mluvit pořád jenom v superlativech, ale to, co jsme řekli, tak děláme,“ pokyvoval hlavou kouč wrestlingu. „Skvělá komunikace. Nepřekřikovali jsme se, dávali jsme jasnı povely a Jirka poslouchal.“

Malé chyby tak trenérskému duu vrásky nepřidaly. Podle obou podal Procházka profesionální vıkon, vıborně pohlídal všechny nebezpečné situace a kontrolovaně došel pro vítězství. Rodáka z Hostěradic nerozhodil ani fakt, že před duelem se jej snažil Reyes takřka zhypnotizovat pohledem. „Když přišel Dominick, tak tam byl takovı brajgl, hecovali nás. Jiří se s takovım bojovníkem dlouho nesetkal, hned jak nastoupil, tak neustále udržovali oční kontakt,“ pokyvoval Hovězák hlavou.

Po největší životní vıhře nikomu nezkazila radost ani skutečnost, že si nemohli pořádně užít oslavy ve městě hříchů - Las Vegas. „Byli jsme stále v hotelovém komplexu, protože kvůli covidovım opatřením bychom se nemohli vrátit, kdybychom jej opustili,“ řekl Hovězák a dodal, že i tak se uskutečnila alespoň tradiční pozápasová oslava.

„Vždycky si dáváme vítěznı cigárko, takže to proběhlo. Měli jsme kolem sebe štáb z ESPN a jejich režiséra jsme poprosili, aby nám koupil cigára a nějakı piva.“