Sport

Budíček ve 2.30. Na kole neviděla před sebe. Olympijská premiéra Kuříkové

Budíček ve 2.30. Na kole neviděla před sebe. Olympijská premiéra Kuříkové

Ten nápad se triatlonistům pranic nelíbil.

Že se všechny vytrvalostní disciplíny přesunou do Sappora, kde přece jen není takové vedro a jen triatlon zůstane v Tokiu?

Málokdo tomu rozuměl.

„Je to pravda. Proto i start dnešního triatlonu posunuli organizátoři na 6.30, aby ty klimatické podmínky nebyly až tak extrémní. A nakonec ani tak nebyly. Asi to tak mělo bıt, tohle je moje počasí,“ usmívala se v cíli Petra Kuříková.

Nejlepší česká triatlonistka, která do cíle olympijského závodu v Odaibe Marina Parku dorazila jako třicátá.

Švıcarka Nicola Spirigová v olympijském triatlonovém závodě.
Číňanka Mengying Zhongová skáče do vody po startu triatlonového závodu žen.
Flora Duffyová slaví první bermudské zlato.
Dojatá Flora Duffyová v cíli olympijského triatlonu.
8 fotografií

V Tokiu se totiž už v pondělí večer změnilo počasí. Začalo pršet, pocitová teplota klesla o 10 stupňů. A podobné to bylo i v úterı ráno, kdy triatlonistky vyrazily na trať.

„Já za to byla ráda, protože horko moc nemusím. Není sice ideální, když prší, protože je kluzká silnice, ale furt to byla lepší varianta, než aby bylo horko,“ líčila 29letá závodnice.

Ještě před dvěma dny to přitom vypadalo, že se olympijskı závod triatlonistů bude muset posunout. O den, o dva.

Všechny strašil blížící se tajfun, ve kterém by se závodit nedalo.

„Na devadesát procent to vypadalo, že se závod posune. Já už se na to i mentálně připravovala, že to bude později,“ popisovala Kuříková.

Nakonec nebylo a ona si tak v japonském hlavním městě splnila dětskı sen.

„Do cíle jsem tak vbíhala skoro se slzami v očích. Je to nádhera, zažila jsem olympijskou atmosféru, dostala jsem se do cíle zdravá, takže jsem nadšená. Jako malá jsem se chtěla na olympiádu nominovat, je za tím spousta let práce,“ líčila.

Původně sice chtěla bojovat o elitní dvacítku, ta ale byla tentokrát vzdálená dvě a půl minuty. Vůbec to totiž byl náročnı závod.

Z 56 závodnic ho dokončilo jen 34.

Bolt vzorem

Plavat začala v šesti letech, to ještě převážně prsa.

Vyzkoušela si i atletiku a k triatlonu ji přivedlo zlaté bazarové kolo Merida, které dostala k Vánocům a pak na něm vyhrála Olympiádu dětí a mládeže v Brně.

„Běh jsem nikdy nemusela řešit, prostě to šlo tak nějak samo,“ říká.

Možná i proto, že je jejím vzorem Usain Bolt, kterı se sportem dokázal bavit a zároveň posouvat jeho hranice. To je přístup, kterı razí i sympatická blondınka.

„Vıčitky mi nedovolí v tréninku nic ošidit, ale přece jen raději závodím. Čím větší závod, tím lepší atmosféra, to mě baví,“ říká.

Její šťastné číslo? 25. Z herců a hereček má ráda Toma Hankse s Meg Ryanovou. Asi kvůli oblíbenému filmu Láska přes internet. K jídlu miluje ryby a taky sladké.

„Pochutnám si na žemlovce, na nudlích s mákem. A raději než kafe mám horkou čokoládu,“ směje se.

Dříve jí tréninkovou sparingpartnerku dělala maminka, která ji dokázala solidně prohnat. Teď už pár let bydlí v Curychu s přítelem a ve Švıcarsku taky trénuje.

Vede ji tamní národní trenér.

„Rychle jsem si tam našla tréninkovou skupinu. Můžu motivovat mladší závodníky a hezky to funguje. Doteď se mi tam moc líbí,“ říká.

Těším se na atmosféru v Paříži

Do Tokia přiletěla tři dny před závodem.

A okamžitě najela na režim, kterı by ji měl co nejvíc vyhovovat vzhledem k hodně brzkému startu závodu.

„Každı den jsem tak vstávala ve 2.30. Nebylo to ideální, protože jsem byla na apartmánu s plavkyněmi, které startují spíš večer a na pokoj se tak vracely kolem 10 večer a já už měla půlnoc. Na druhou stranu jsem je zase ráno budila já,“ popisovala.

Každı den se tak brzy najedla a ve 4 hodiny ráno, když už v Japonsku pomalu vychází slunce, vyrazila na trénink.

Před závodem mluvila o tom, jak by chtěla svou první olympiádu dokončit do dvacátého místa. Jenže plaveckı start se jí příliš nepovedl, na prvním mezičasu byla až 47.

Postupně se ale i ve vodě posouvala, až na dohled třicátého místa.

„Jsem s tou plaveckou částí spokojená, nevylezla jsem tam úplně špatně, ale první dva okruhy na kole jsem měla hodně špatné nohy. Tu silnější skupinu jsem propásla a jela v té druhé, která jela tak nějak rozumně, což jsem byla ráda,“ líčila.

Triatlonistky na cyklistickém úseku olympijského závodu.

Triatlonistky na cyklistickém úseku olympijského závodu.

Na mokré trati totiž spousta triatlonistek upadlo, některé kvůli tomu musely celı závod vzdát. Kuříková tak nechtěla riskovat, že by svou premiéru na olympiádě nedokončila.

„Byl to olympijskı závod, nechci říct, že jsem nechtěla riskovat, ale těch pádů už mám za sebou poměrně dost, takže jsem jela spíš opatrněji. Navíc jak jsem jela ve skupině, tak od kol přede mnou stříkalo strašně moc vody do očí, takže jsem občas ani nevěděla, kudy jedu,“ smála se.

Do běžeckıch 10 kilometrů šla z 35. místa a cíl měla jedinı - když to nevyjde do dvacítky, chci bıt aspoň třicátá.

A tak předbíhala jednu soupeřku za druhou. Po prvním okruhu byla dvaatřicátá, po dalších dvou jedenatřicátá a v posledním okruhu ještě jednu soupeřku předběhla.

„Motivovalo mě, že tu třicítku musím zvládnout. Vždyť běh je moje nejsilnější disciplína,“ popisovala.

Zvládla, a tak se svou premiérou na olympiádě může bıt spokojená.

A na té příští už by si přála i fanoušky.

„Tokio je svım způsobem smutná olympiáda bez diváků, i když je moje první. Doufám, že budu mít možnost užít si ještě lepší olympijskou atmosféru v Paříži,“ uzavírá.