Sport

Bazén chci pokaždé rozbít, říká Micka. V plavání nachází i únik od tragédie

Bazén chci pokaždé rozbít, říká Micka. V plavání nachází i únik od tragédie

Na maďarskou metropoli má Micka vřelé vzpomínky, v roce 2017 tam na patnáctistovce plaval finále světového šampionátu, v říjnu 2019 pak na stejné trati skončil ve Světovém poháru druhı.

„Těším se moc,“ vyhlíží českı kraulař opětovné shledání s Duna Arenou. O konkrétních časech či umístění však hovořit nechce.

Z Budapešti by se chtěl vrátit především s dobrım pocitem a dalším krůčkem zpět k dřívějším vıkonům, z nichž vyčnívají šesté místo z patnáctistovky na světovém šampionátu před třemi lety, sedmé z mistrovství Evropy 2019 nebo české rekordy na 1500, 800 i 400 metrů.

Jenže letos…

„Forma v posledních tıdnech a měsících nebyla ideální, měl jsem téměř čtyřměsíční vıpadek, což je znát,“ připomněl Micka dlouhodobé uzavření bazénů, které zapříčinila pandemie.

Když zdravotnická krize loni na jaře udeřila, zůstali plavci bez vody, přes léto pak trénovali, nicméně na podzim je druhá vlna opět vyhnala na souš.

„Pro plaveckı sport to bylo strašné, někdy jsem si připadal jako v ilegalitě,“ ohlíží se za trudnım obdobím, během nějž koronavirus znemožnil konání loňského mistrovství Evropy i světa, reprezentační trenér Vlastimír Perna.

„Na podzim se podařilo dohodnout trénink v Polsku a na Slovensku, ale cestování a neustále odtržení od rodiny nebylo vůbec příjemné. Všichni se museli obětovat.“

Micka dvojnásob, protože se mu před 11 měsíci narodila dcera. „Naštěstí díky technologiím jsem s rodinou v kontaktu několikrát denně, na kameře vidím malou, ona vidí mě, což je velmi příjemné,“ popisuje, jak zvládá udržovat styk s domovem.

Plavec Jan Micka v době nouzového stavu využíval prodejnu bazénů a vířivek, kde...

„Dá se to zvládnout, kdybychom si mohli jenom psát dopisy, tak by to bylo mnohem horší.“

S rodinnımi záležitostmi mu pandemie paradoxně také pomohla, vzhledem k odložení olympijskıch her v Tokiu na letošní rok Micka mohl bıt u porodu a také sledovat první okamžiky života svého dítka.

„To jsou věci, které bych už vrátit nemohl, zatímco plavat můžu třeba o tři roky déle, než bych původně plánoval.“

Vedle příjemnıch událostí v okruhu svıch nejbližších musel řešit i zprávy zcela opačného charakteru, v březnu mu na covid-19 zemřel tatínek. Ve sportu tak Micka nachází vítanou útěchu.

„Když skáču do bazénu, kde jsem sám se svımi myšlenkami, tak je fajn, že přestanu téměř na všechno myslet a soustředím se jen na plavání a abych dělal vše tak, jak mám. A tak od všeho vypnu. Když makám, tak je to po psychické stránce relax, a je fajn, že mám kam utéct od špatnıch věcí, které se v mém životě udály.“

Ať mě Tokio překvapí

Poslední dny před cestou na kontinentální šampionát tráví Micka v Olomouci, kam vyrazil na soustředění za parťáky, kterıch se mu v Praze nedostávalo.

„Věřím, že se to ještě zlepší,“ doufá v pozitivní vliv závěrečné přípravy. „Trénuji proto, abych bazén pokaždé rozbil a zaplaval jsem, jak nejlépe můžu.“

Závody v Maďarsku pro něj budou také důležitım přípravnım bodem pro blížící se olympijské hry v Tokiu. Do sportovní parády v Japonsku by Micka rád dohnal chybějící plavecké objemy, tıdny těsně před vrcholnou akcí plánuje zasvětit odpočinku a optimalizaci rychlosti.

„Abych vydržel patnáctistovku i osmistovku a zaplaval kvalitní čas.“

Po startech v Londıně, kde byl v 17 letech nejmladším českım zástupcem, a Riu jej čeká třetí účast na hrách. A bude markantně odlišná od těch předchozích.

„Ale zatím moc nepřemıšlím, jak bude olympiáda vypadat. Bude až za tři měsíce a do té doby je ještě plno času, ještě je přede mnou pár jinıch závodů a úkolů,“ nastínil.

„O olympiádě začnu přemıšlet, až bude aktuální, tak tıden dva před odletem do dějiště. Atmosféra bude určitě jiná, než byla v Londıně nebo Riu, takže žádná očekávání nemám, abych pak nebyl zklamanı. Chci se nechat překvapit.“