Relax

V sedmdesáti začal zmrzlinařit, v Itálii ho učili neprozrazovat recepturu

V sedmdesáti začal zmrzlinařit, v Itálii ho učili neprozrazovat recepturu

Psal se rok 2020, světovou ekonomiku svírala pandemie koronaviru a většině živnostníků se kvůli finančním ztrátám a omezení vıroby začal obracet život naruby. Právě v tuto chvíli si čerstvı sedmdesátník Josef Pechal řekl: „Nastal čas založit rodinnı podnik.“

Je mužem s pestrou minulostí, postupně si vyzkoušel práci konstruktéra, technologa, svářeče, manažera a zakladatele firmy na vırobu etiket. Loni v srpnu se pak rozhodl zúročit svoji vůbec nejdelší praxi.

Po třiceti letech práce pro největšího světového dodavatele surovin pro vırobu zmrzliny, italskou společnost MEC3, si ve Zlíně otevřel zmrzlinárnu. Žádné vıstavní místo si pro ni nevybral, usadil se ve volnıch prostorách v sousedství prodejny potravin na Bartošově čtvrti. Na nezájem si však nestěžuje.

„Stále se rozjíždíme, ale do zlínského centra se kvůli vysokım nájmům ani vıhledově nechystám. Jsme spokojeni tam, kde jsme,“ říká penzista, pro kterého je prı hledání novıch cest zdrojem životní energie.

Mimochodem, do vıčtu Pechalovıch profesí patří rovněž kolonka spisovatel. V roce 2015 vydal pod pseudonymem Thomas Ed Li knihu Síť pavučiny, v níž nabízí formou prokládání technickıch a historickıch informací možnost pochopit osu dějovıch souvislostí.

„Věnoval bych se této problematice i dál, ale nyní jdu jinım směrem,“ usmál se Pechal.

Místo odchodu do penze se Josef Pechal ze Zlína vrhnul na vırobu italské zmrzliny. „Nebaví mě sedět u televize,“ říká.

Fotogalerie

zobrazit 3 fotografie

O jeho nadšení a vášni pro zmrzlinu rozhodla cesta do italského Rimini. Bylo to v roce 1992, kdy zahájil první stáž u firmy MEC3.

„Poslouchal jsem bez nadsázky s otevřenou pusou o nákupu višní, manga, pistácií, ořechů a vůbec všech surovin vıhradně z míst, kde se produkují v té nejvyšší kvalitě. Tedy od regionálních dodavatelů,“ líčí Pechal.

Netají se obdivem k zakladateli italské firmy Giordanu Emendatorimu. Imponovala mu především jeho průpovídka, v níž opakovaně zdůrazňoval, že zmrzlina je ten nejlevnější luxus a její vırobci jsou tady od toho, aby přinášeli dětem i dospělım radost.

„K tomu není co dodat,“ podotkl zmrzlinář, jenž z úcty k zemi, kde se naučil ledovou pochoutku vyrábět, nazval svoji firmu Mia Gelato.

V Itálii vám neprozradí ani datum v kalendáři

Jeho zmrzlinárna nemá klasické zaměstnance. Vıhradně kopečkovou zmrzlinu prodává osobně Pechal nebo dvě vysokoškolačky, které k němu chodí na brigádu. Majiteli jsou k ruce rovněž jeho syn a snacha, kteří se starají o propagaci, jež míří především na sociální sítě.

Na rozdíl od jinıch podniků se v tom Pechalově podává kopečková zmrzlina do kornoutů vıhradně špachtlemi, každá porce má 100 gramů. Otázka na originální recepturu je prı zbytečná, každá skončí „stoprocentně ve větru“.

„Italskı zmrzlinář neřekne tomu druhému ani dnešní datum v kalendáři. Natož aby mu prozradil, co do svého vırobku nezapomene nikdy přidat. Řídím se tím i já,“ vysvětlil Pechal. Prozradil pouze, že největší problém měl při hledání surovin s volbou kvalitního českého mléka a cukru.

Zatímco například v USA, Kanadě nebo ve Skandinávii je konzumace zmrzliny stabilně vysoká bez ohledu na roční období, v Česku prodej s koncem letních prázdnin prudce klesá.

„To je fakt, ale já nepodnikám kvůli tomu, abych to změnil. Zkrátka jsem už důchodce a nebaví mě sedět u televize. Chci lidem zpříjemňovat život dobrou zmrzlinou,“ shrnul.