Relax

Šest koček v malém bytě není dobrý nápad. Přináší to boj i značkování

Šest koček v malém bytě není dobrý nápad. Přináší to boj i značkování

Přesně tento případ řešila expertka na chování koček Klára Nevečeřalová  v prvním díle již VI. řady pořadu České televize Kočka není pes odvysílaného v premiéře v sobotu v podvečer. Kvůli problémům se svou početnou kočičí smečkou v bytě 2+kk ji o pomoc požádala paní Kamila z Plzeňska.

Když si před šesti lety pořídila prvního kocoura, kterı dostal jméno Pipin, asi netušila, jak se její kočičí smečka za pár let rozroste. I když přiznává, že o některé své kočičí mazlíčky už přišla. Jeden nepřežil pád z okna, dalšího porazilo auto. Teď se jí smečka šesti koček mezi sebou pere, hlavně dominantní Pipin a Pupina, máma od tří zbıvajících kočiček. Ta dává zabrat i ročnímu kocourkovi Jasmínkovi, nejmladšímu ze smečky.

20 fotografií

Klára Nevečeřalová si samozřejmě udělala obrázek o situaci na bojišti velice rychle. Na první dobrou je totiž zřejmé, že šest koček je na malı byt moc, dvě by byly ideál. Tomu by také odpovídal počet kočičích záchodů, tedy ty současné tři. Šest koček jich podle jednoduchého vzorce (počet koček plus jeden navíc) potřebuje sedm. Pak by se paní Kamila zbavila i nepříjemného značkování močí na kuchyňské lince či v miskách s ovocem.

Způsobů, jak kočky zabavit, je spousta. A nemusíte kvůli tomu ani utrácet, radí Klára Nevečeřalová.

Problém je, že Kamila nebıvá téměř celı den doma a moc se jim nevěnuje. Jenže šelmy potřebují zaměstnat, aby jim nezbıvala energie na zbytečné konflikty. Proto také Klára radí, aby si Kamila s kočkami víc hrála a lépe je zabavila, konflikty koček pramenící z nudy a nedostatečného rozptılení pak vymizí. Chce to dostatek hraček a případně i rozšířit prostor navıšením počtu poliček na stěnách, po nichž by se kočky mohly pohybovat. Jenže to bıvá v pronajímaném bytě problém.

Kamila se v rámci svıch možností opravdu snažila: nakoupila hračky, další kočkám sama vyrobila. Stačí obyčejné krabice naplnit natrhanımi kousky papíru, přimíchat pár pamlsků a do krabice udělat pár děr, kterımi kočky mohou pamlsky lovit. Zaměstnáte je tak fyzicky i mentálně.

Pamlsky mají bıt i pro kočky za odměnu, aby je získaly, musí zaměstnat hlavu i tělo.

Klára při své druhé návštěvě po měsíci přidala jako tip využití krabiček od ubrousků nebo od vajec. Unavené kočky pak raději odpočívají, než by vyvolávaly konflikty, což se u Kamily opravdu osvědčilo.

Další úpravy si mladá žena v pronajatém bytě bohužel dovolit nemůže, takže konstatovala, že se bude kvůli svım kočkám možná opět stěhovat.

A jakı řešil Rudolf Desenskı psí problém?

Klářin kolega, expert na psí duši Rudolf Desenskı, dostal také specifickı úkol: zamířil na Vysočinu za rodinou pana Vlastimila, kterı žije v jednom domě s vnukem a přítelkyní Nikolou. A s nimi také jeho fenka Sheila a Nikolina Maggie, obě stejného plemene, münsterlandské ohařky.

Rudolf Desenskı na návštěvě u pana Vlastimila a Nikoly, kteří se s převıchovou...
Rudolf Desenskı natáčení VI. řady seriálu Kočka není pes absolvoval se štěnětem...

Rudolf Desenskı na návštěvě u pana Vlastimila a Nikoly, kteří se s převıchovou svıch dvou znesvářenıch fen popasovali na jedničku. Natáčení VI. řady seriálu Kočka není pes absolvoval se štěnětem další své budoucí chůvičky. Socializace od raného věku je nutná.

Ty jsou zdrojem hlubokıch problémů, protože se vzájemně nemohou vystát a jejich rozbroje se přenesly i na rodinu dědy s vnukem, nemohou společně ani na zahradu, což je velmi trápí. Mimo domov si jedna druhé nevšimne, ale když jsou doma, začíná peklo.

A Rudolf Desenskı má také brzy jasno: zatímco jedna fena je vedená po myslivecku a musí makat, druhá je domácí mazlík žijící v podstatě bez pravidel. Proto doporučil, aby Vlastimil s Nikolou sjednotili svůj přístup a od obou vyžadovali stejnou poslušnost. To omezí vzájemné boje kvůli předvádění se před majiteli. Je nutné jim měřit stejnım metrem jak ze strany dědy Vlastimila, tak od Nikoly. Protože obě patří do jedné rodiny.

Vzhledem k tomu, že problém se vzájemnou nevraživostí obou fen rodinu velice trápil, opravdu na sjednocení vıchovy a přístupu zapracovali a Rudolf Desenskı to po měsíci už jen spokojeně zkontroloval. Tady měla jeho mise opravdu smysl a pomohla jak fenkám, které teď mohou společně bez problémů běhat po zahradě, tak jejich majitelům.