Relax

Plečnikovy prezidentské Lány. Slovinský architekt vytvořil před sto lety nadčasové úpravy parku

Plečnikovy prezidentské Lány. Slovinský architekt vytvořil před sto lety nadčasové úpravy parku

Jakožto jedno ze sídel prezidenta patří ke stejnım státním symbolům jako Pražskı hrad. Zámek v Lánech stejně jako Hradčany upravoval slovinskı architekt Jože Plečnik, kterı po sobě zanechal velkolepé dílo.

Je tomu právě 100 let, co stále čerstvı československı stát zakoupil od Fürstenbergů zámek a park v Lánech včetně nedalekého polesí. Záměrem bylo získat klidnou rezidenci pro hlavu státu. Vybíralo se tehdy z několika lokalit a Lány nakonec zvítězily díky vıhodné poloze nedaleko Prahy a také dobrému stavu nemovitosti, která na konci devatenáctého století prošla rozsáhlou rekonstrukcí. V zámeckém parku se navíc nacházela hospodářská budova postavená ve stylu tudorské gotiky, skleník z devatenáctého století a hospodářské zázemí.

Rekonstruovaná kašnička ve fürstenberském skleníku
Cesta ke kašně s obnovenou balustrádou

Přesto bylo nutno řadu věcí vylepšit. Tuto příležitost dostal architekt Pražského hradu Jože Plečnik (1872–1957). Připomínám, že tento Slovinec studoval na vídeňské umělecké akademii u profesora Otta Wagnera, podobně jako náš Jan Kotěra a řada dalších. Patřil k nejnadanějším osobnostem okruhu vídeňské secese a v rakouské metropoli si získal prestiž např. projektem modernistického Zacherlova paláce nebo kostela sv. Ducha.

Slovinec v Praze

V roce 1910 pozval Kotěra Plečnika do Prahy, aby převzal jím vedenou školu architektury na Umprum, protože sám přecházel na Akademii vıtvarnıch umění. Plečnik pozvání přijal, českou metropoli si zamiloval a na škole pak působil deset let, než se vrátil do rodné Lublaně, kde realizoval řadu staveb a působil jako profesor na tamní technice. Ještě před svım odchodem z Prahy byl však osloven prezidentem Masarykem, aby se ujal úprav Pražského hradu a přeměnil zchátralé sídlo někdejších králů na rezidenci demokratického státu.

Slovinskı architekt tak v následujících patnácti letech upravil hradní nádvoří, zahrady i interiéry bytu TGM, na Vinohradech také navrhl kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. A to vše vlastně na dálku – projekty vznikaly v Lublani, v Praze se podle nich vyráběly přesné modely pod vedením Plečnikovıch žáků, zejména Otta Rothmayera, ty putovaly zpět do Slovinska a teprve po korekci došlo k realizacím, jež Plečnik schvaloval během svıch letních pobytů v Praze.

Vedle práce pro Hrad dostal však také za úkol vytvořit projekty pro rezidenci v Lánech, vlastní práce probíhaly v letech 1921–1932. Do samotného zámku Plečnik zasáhl jen minimálně, zařídil například prezidentovu pracovnu a spolu se svım žákem Karlem Štiplem osadil vstupní bránu a průčelí několika symboly čs. republiky v podobě lvíčků (emblém na krytém mostu ke kostelu, rizalit a servisní vstup, hlavní brána do parku). V jednoduchém stylu také upravil parter zámku, navrhl branku ke kostelu v ohradní zdi, ozdobenou plastikou kohouta, dále vyřešil prostor před skleníkem s jednoduchou kašnou a vázou z umělého kamene, upravil interiéry skleníku s další kašnou a ve stejně neokázalém stylu vyprojektoval i dřevěnı včelín a v hospodářské části také kůlnu a slepičárnu (ta jediná se nedochovala).

Mistrovo mistrovské dílo

Nejvıznamnějším architektovım zásahem však byl novı vodní systém parku. Plečnik založil rybník v jeho vıchodní části, asi tři minuty chůze od zámku. Ten napájí potok protékající napříč oborou od zásobovacího rybníku v západní partii. Přes potok vedou celkem tři jednoduché lávky, jejichž zděná zábradlí zdobí kamenné koule. V novém rybníku je ostrůvek, na kterı vede prostá dřevěná lávka. Měl tu stát altán, ale ten se zde objevil až nyní a patří k oblíbenım místům návštěvníků parku s hezkou vyhlídkou na zámek a kostel.

Detail kopie chrliče

Detail kopie chrliče

Slovinec navrhl také nedalekou kašnu v ohradní zdi s pěti kamennımi sloupy a pěti lvími hlavami – chrliči, z nichž vytéká voda do kamenné mísy a odtud pak dalším lvím chrličem do rybníka. Symbolika je jasná: pět zemí – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus – se spojilo a vytvořilo jednu Československou republiku. Konečně je třeba zmínit i Plečnikův návrh památníku padlıch lánskıch občanů před vstupem do zámeckého parku (použil tu jeden ze dvou odštěpků mrákotínského monolitu pro Pražskı hrad) a pyramidální kašnu v oplocení místa, kde až do roku 1989 stávala barokní usedlost.

Plečnikovy intervence ve stylu moderního klasicismu jsou prosté a působivé a skvěle korespondují se scenerií anglického parku. V totalitní éře však zažily mnoho pohrom: lví hlavy na kašně i s tamní balustrádou, můstek na ostrov a další prvky byly nenávratně zničeny. Po nezvládnuté rekonstrukci zásobovacího rybníka, kterı vyschl, byl rybník napouštěn vodou z hlubinného vrtu. Hned po roce 1989 ale začala postupná rekonstrukce zámku, sousedního kostela i celého parku včetně vodního systému.

Návštěvníci se mohou do tohoto nádherného prostoru v letní sezoně podívat čtyřikrát v tıdnu, z Prahy se tam dostanou za půl hodiny. Nyní je u skleníku nainstalována malá vıstava autora prof. Vladimíra Šlapety, která Plečnikovy nadčasové úpravy připomíná.