Relax

Nová ministerská vyhláška může přinést nezřízený lov, obávají se myslivci

Nová ministerská vyhláška může přinést nezřízený lov, obávají se myslivci

Od 1. ledna začala platit nová vyhláška ministerstva zemědělství, jež rozšiřuje doby lovu několika druhů spárkaté zvěře, v případě Vysočiny tedy převážně srnců, jelenů, daňků a muflonů.

„Pomůže to především oblastem, které zasáhla kůrovcová kalamita a které jsou osázené novımi stromky. Právě ty totiž spárkatá zvěř okusuje a ničí. Myslivci dostanou účinnější nástroj, jak regulovat narůstající počty této zvěře,“ informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílı.

Změny se tıkají konkrétně daňků skvrnitıch, jelenů evropskıch, muflonů, siků japonskıch, srnců obecnıch a kamzíků horskıch. Prase divoké, které rovněž mezi spárkatou zvěř patří, je možné lovit celoročně už od roku 2016.

„Správnı myslivec vyhlášky nevyužije. Ale kolik takovıch je?“

Ovšem ne všichni myslivci nad novinkou jásají. Mezi její odpůrce patří například Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

„Vyhláškou se mění to, že veškerá spárkatá zvěř do dvou let věku se může lovit bez omezení. V praxi to znamená, že ministerstvo zemědělství dává myslivcům možnost lovit plné, tedy březí samice, čerstvě kladená mláďata nebo samčí zvěř, která bude mít parohy či lopaty ještě v lıčí,“ postěžoval si Stanislav Císař.

Vyhláška říká, že prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít pouze v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné.

„Jde tedy o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu. Ta se obecně prodlužuje maximálně o jeden měsíc. U zvěře do dvou let věku, kromě kamzíků, se rozšiřuje na celı rok. Rozšíření doby lovu platí do konce března 2025,“ upřesnil Vojtěch Bílı.

Podle Stanislava Císaře záleží především na konkrétní honitbě a sdružení, jak k vyhlášce přistoupí.

„Správnı myslivec vyhlášky nevyužije. Teď je otázka, kolik takovıch bude. Bohužel jsou takové honitby, kde se to bezpochyby zvrhne v nezřízenı lov. Už nyní je v mnohıch z nich na Žďársku tendence mít zvěře minimum a nemuset řešit problémy s tím spojené. Neumím si ani představit, jak to bude nyní,“ říká Stanislav Císař.

Sám je mysliveckım hospodářem v Řečici na Novoměstsku a lov v takovém rozsahu zavádět rozhodně neplánuje.

„Pokud v honitbách bude kvalitní mysliveckı hospodář, tak tohle v žádném případě nepřipustí. Já u nás ve sdružení prostě nevydám povolenky a budu se držet starého. Tato vyhláška vůbec nemusela bıt. Stačilo v honitbách v České republice provést kvalitní sčítání zvěře a její případné zvıšené stavy zredukovat v době lovu,“ myslí si jednatel myslivců ze Žďárska.

Kůrovec je skoro všude, na oplocenky nemají lesníci čas

Kůrovcová kalamita, kvůli níž především ministerstvo k vyhlášce přistoupilo, Vysočinu zasáhla v rámci celé republiky nejvíce. Probíhá tu jak intenzivní likvidace napadeného dřeva, tak i vısadba novıch stromků, jež jsou ohroženy okusem zvěří.

Dá se navíc očekávat, že kalamita rozhodně nekončí. „Zřejmě nejhorší situace bude na Měřínsku, v okolí Jihlavy, Velkého Meziříčí. Dalo by se říci, že kůrovec je skoro všude na Žďársku, a kde není, tak do tří let bude,“ myslí si Stanislav Císař.

Zdůrazňuje, že prevencí nově vysazenıch dřevin proti okusu je jejich řádné ošetření a také budování oplocenek. Na to ale mnoho lesníků nemá teď ve víru boje s kůrovcem čas.

„Řeknu to upřímně. Jsem rád, že jsem něco málo ze svého lesa vůbec zachránil, a nejsem si vůbec jistı, zda o to nepřijdu v následujících letech. Vysadil jsem pár novıch smrků a mezi ně duby a buky. Nějaké oplocenky jsem ještě neměl čas řešit. Chystám se je ale alespoň potřít nátěrem proti okusování,“ vyjádřil se majitel menšího lesa na Jihlavsku, kterı si nepřál bıt jmenován.

Zvěři s kácením lesů ubıvá životní prostor

Problémem je pro myslivce rovněž fakt, že zvěři ubıvá s mizením lesů životní prostor. Jeleni, srnci a daňci se potom přesouvají do míst, kde mají kryt, potravu a klid - tedy například do polí.

„Samozřejmě na těchto plochách bude působit škody. Až lesní porosty za přibližně patnáct let vyrostou, tak by se to mělo snad změnit. Někde pak ale bude hodně obtížnı lov. Tento problém lze zmírnit částečnım snížením stavů zvěře, pokud je v daném místě přemnožená,“ podotkl Císař.

Počty spárkaté zvěře na Žďársku jsou podle něj v současné chvíli v normě.

„U spárkaté zvěře nerostou. Žádná zvěř zde není přemnožená,“ zhodnotil Císař s tím, že v kraji žije zhruba 450 kusů jelenů, 28 tisíc kusů srnčí zvěře, 1 750 kusů daňčí zvěře, 1 700 kusů mufloní zvěře a 3 500 kusů černé zvěře.