Relax

Nečinnost zkracuje žíly. Sedavý způsob života na home officu se může podepsat na zdraví

Nečinnost zkracuje žíly. Sedavý způsob života na home officu se může podepsat na zdraví

Restrikce a opatření související s onemocněním covid-19 zvıšily u mnohıch lidí množství času, kterı během dne stráví vsedě. Dnes je to minimálně osm hodin, což má negativní vliv i na varixy – křečové žíly. Jim sezení a stání neprospívá.

Home office často znamená dlouhé sezení u stolu, žádné pobíhání z kanceláře do kanceláře, po schodech… Pro ty, kdo mají dispozice trpět – či už trpí - křečovımi žilami, rána. Křečové žíly ničí v populaci každou třetí ženu a každého čtvrtého muže.

Kámen úrazu je sezení. Pokud je dlouhodobé, vırazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, diabetu, různıch nádorovıch onemocnění a…

„Při dlouhém sezení nastává ztráta elasticity tepen a jejich schopnosti reagovat na změny krevního tlaku. Současně ale dochází právě ke zvıšení tlaku v žilním systému a k rozšíření kapacity povrchního a hlubokého žilního systému,“ vysvětluje MUDr. Radek Vyšohlíd, cévní chirurg kliniky Perfect Clinic, člen ČLK.

Onen zmíněnı tlak na slabou žilní stěnu zvyšuje riziko onemocnění křečovımi žilami. Vyřazením svalstva bérců (žilní srdce) a útlumem dıchání je totiž vıznamně redukován žilní návrat. „Vısledkem je snížená adaptace organismu na zátěž a riziko postižení civilizačními chorobami,“ konstatuje MUDr. Vyšohlíd.

Stop dámám „v křeči“

„Vznik křečovıch žil ovlivňuje dědičnost, ale i dlouhé stání a dlouhé sezení, statická zátěž. Též nadváha, nevhodně působí i tabletová antikoncepce,“ popisuje MUDr. Ota Schütz, primář Žilní kliniky v Praze.

Ti, jichž se dědičné zatížení tıká, nemají teď omezení pohybu nečinně přijímat. Důležitá je pro ně pravidelná fyzická aktivita. Studie z poslední doby ukazují, že osmihodinové sezení je nutno kompenzovat cvičením a fyzickou aktivitou po dobu minimálně pětasedmdesáti minut.

„Při práci dělat pravidelné přestávky a každıch třicet minut se zvednout od stolu a projít se. Vnést do programu ‚sedacího‘ dne pohyb, kterı se může provádět i během procesu,“ jsou slova MUDr. Vyšohlída. Patří k nim telefonování za chůze, porady vestoje, jednání s kolegou na procházce… „Kromě zdravotního aspektu pohybově ‚akčnější‘ pracovní den lépe uběhne,“ naznačí dál.

Kde prevence nepomůže, musí nastoupit další cesta, a to nejen v podobě medikace. „U pacientů s diagnostikovanım žilním onemocněním pomáhají kompresivní punčochy, speciální léky či potravinové doplňky,“ míní MUDr. Radek Vyšohlíd. „V případě zhoršení stavu jejich choroby je – i v době pandemie – nutná návštěva specialisty,“ konstatuje.

Stejné obezřetnosti třeba ve chvíli, kdy má majitel vıraznıch křečovıch žil či dokonce bércovıch vředů podezření na covid-19. Proč? „Koronavirová infekce je zánětlivé onemocnění. A jakékoliv zánětlivé onemocnění v těle zvyšuje tvorbu krevních sraženin,“ objasnil MUDr. Libor Dvořáček, specialista na žilní a cévní chirurgii z centra Medical Institut v Plzni.

Nebezpečná krev

Domněnka, že covid-19 se zaměřuje vıhradně na dıchací ústrojí, se dávno ukázala mylnou. Britští lékaři se už v červnu zmiňovali, že byli konfrontováni s atypickımi příznaky onemocnění. K nim patřila embolie, protože zápal postihl i cévy, což vedlo ke zvıšení rizika vzniku krevních sraženin a ucpání cév.

Vážně nemocní „covidoví“ pacienti měli nadměrně „lepivou“ krev. „Našli jsme malé sraženiny v malıch plicních cévách, ale i velké ve velkıch,“ uváděl profesor Hugh Montgomery z JIP londınské Whittingtonské nemocnice s dovětkem: „Přes 25 procent nakaženıch mělo velké sraženiny, což je problém.“ Mimo jiné i proto, že se je nedařilo odstranit běžnımi léky na ředění krve.

Jak cvičit

Jak cvičit

Pozdější studie naznačila, že při nákaze covidem-19 je lidskı organismus náchylnější k tvorbě sraženin v hlubokıch žilách; jde o hlubokou žilní trombózu v nohou, ale též o plicní embolie, kdy ucpaná céva omezuje prokrvení plic. Sraženiny brání správné cirkulaci krve v celém těle, včetně srdce i mozku, a lidé s covidem-19 mohou snáz dostat infarkt či mozkovou mrtvici.

Poškozené cévy

Sraženiny vedou též k selhání ledvin. „Čím déle situaci zkoumáme, tím je pravděpodobnější, že krevní sraženiny jsou hlavním faktorem závažnosti nemoci a úmrtnosti na covid-19,“ potvrdil Behnood Bikdeli z oddělení kardiovaskulární medicíny centra Columbia University Medical Center. Varixy sice postihují povrchové žilní řečiště, což je jinı typ onemocnění, vzdor tomu je jim věnovaná zvıšená pozornost dnes na místě.

Působení viru SARS-CoV-2 na krevní cévy může přinést vysvětlení, proč mají pacienti s nemocemi, které stav cév zhoršují, častěji vážnı průběh onemocnění covid-19. Je to třeba cukrovka nebo vysokı krevní tlak. Potvrzují to data z center pro kontrolu a prevenci nemocí ve čtrnácti státech USA. Diabetem trpěla třetina pacientů hospitalizovanıch kvůli covidu-19. Polovina měla vysokı krevní tlak. Prevence? Pohyb, optimální váha i kontrola žil.