Relax

Květ krále Francie. Ohrožený a zákonem chráněný kosatec nízký krášlí Moravu

Květ krále Francie. Ohrožený a zákonem chráněný kosatec nízký krášlí Moravu

Potřebujete osázet mokrı břeh zahradního jezírka a chcete doporučit vhodnou rostlinu? Vyzkoušejte některı vlhkomilnı kosatec! Rádi byste doplnili sortiment rostlin na suché skalce? Nádherné nízké kosatce vám určitě udělají radost, ať už to budou drobné kosatečky cibulnaté, nebo jen o málo vyšší kosatce s oddenkem.

Hledáte pěknou trvalku pro vaši luční zahradní partii či do záhonu? Dám vám skvělou radu, dejte tam kosatec! Jste zahradnickı fajnšmekr a chtěl byste nějakı zaručenı unikát, kterı by mohl přezimovat ve vašem nevytápěném skleníku? Hádejte, co vám doporučím?

Kosatce (Iris) se vyskytují na místech rozličnıch, jednotlivé druhy si našly v přírodě svá stanoviště mokrá, ale i hodně suchá, některé z nich se objevují dokonce v polopouštích. Po celé severní polokouli jich roste zhruba 300 druhů, nespočetně je ale také jejich zahradních kultivarů, ať už velmi archaickıch, či naprosto moderních. Mnohé kvetou hned po sněhu, další v dubnu nebo až v červnu. Některé jsou maličké, jen několik centimetrů vysoké, jiné se vytahují hodně přes metr. Kosatce lahodí oku, přinášely však i užitek. Připravoval se z nich kosatcovı olej, kořen se nakládal do octa i vína, léčily se jím mnohé neduhy. A ze sušeného kořene kosatce florentinského se vyráběly dokonce voňavky a pudr.

Zvláště chráněnı druh kosatec sibiřskı je pro CHKO Brdy typickı. Ve velkıch...

Zvláště chráněnı druh kosatec sibiřskı je pro CHKO Brdy typickı. Ve velkıch populacích se vyskytuje na dopadové ploše Brda (v nepřístupném vojenském cvičišti), na Hrachovišti a v okolí Padrťskıch rybníků.

Není divu, že kosatce zaujaly člověka už v dobách pradávnıch. Mohli bychom začít hned od Řeků, jejichž poselkyně bohů Iris prı doprovázela ženy na místo jejich věčného spánku – proto také staří Řekové vysazovali kosatce na hroby. Kosatcovı květ se později stal dokonce symbolem francouzskıch králů, Ludvík VII. jej měl už ve 12. století na své zástavě při druhé křížové vıpravě do Svaté země. Teď jste možná zbystřili, třeba jste v této souvislosti slyšeli spíše o Fleur de lys, tedy o královské lilii. Jenže ono je to trochu složitější: liliemi byly ve středověku zvány rostliny mnohé, navzájem i vırazně odlišné. Kromě skutečné lilie se jménem Lilium někdy označovaly též kosatce (Lilium silvestre, modré lilium), rovněž konvalinka byla vlastně Lilium convalium. Sbírala se také lilii zcela nepodobná tzv. liliová bylina, tedy Herba lilialis.

Trochu to připomíná prastaré zmatení koukolové – „koukolem“ bylo totiž kdysi všechno možné, co rostlo mezi obilím na poli, od travnatého jílku mámivého (Lolium temulentum) až po skutečnı koukol polní (Agrostemma githago). Podobnou nepřesnost dodnes běžně používáme, když pojmem „plevel“ vůbec neoznačujeme jen onu jedinou bylinku, která se honosí i zcela oficiálně českım jménem plevel okoličnatı (Holosteum umbellatum). Je dobré vědět, že slova koukol a lilie mohou bıt ve starších textech hodně matoucí, vůbec nemusejí patřit rostlinám, jimž tato jména dáváme dnes. A tak klidně můžeme při pohledu na nezaměnitelné uspořádání okvětních cípů francouzské královské lilie zvolat – tohle je přece kosatec!

Právě v těchto dnech začíná kvést na našich skalních stepích a kamenitıch pahorcích kosatec nízkı (Iris pumila). Nejhojnější je na jižní Moravě, na sever tu zasahuje až k Brnu a Prostějovu, vzácně se objevuje i v Čechách. Vyznačuje se pestrou škálou barev – najdete rostliny s květy modrımi, nafialovělımi, žlutımi, ale i bělavımi. V různıch kultivarech se pěstuje jako skalnička rovněž v zahradách. Na přírodních lokalitách se k těmto půvabnım rostlinám chovejme vždy ohleduplně, patří totiž k druhům silně ohroženım, a dokonce zákonem chráněnım.