Relax

Klokoč a vratič. Rostliny, které skvěle fungují jako ochrana před čarodějnicemi

Klokoč a vratič. Rostliny, které skvěle fungují jako ochrana před čarodějnicemi

Filipojakubská noc je tady cobydup (z 30. dubna na 1. května), je tudíž nejvyšší čas si fundovaně popovídat o ochraně proti čarodějnicím. Čerpali jsme nemálo z odborné literatury. Pravda, z literatury trochu vousaté, skoro 500 let staré, ale na druhé straně, kdo by pochyboval o erudovanosti renesančního lékaře a přírodozpytce Tadeáše Hájka z Hájku nebo o učenosti Adama Hubera z Riesenpachu, osobního lékaře císaře Rudolfa II.?

Divoženky, čarodějnice s koštětem i bez, bosorky, fúrie a jezabelky, ba dokonce i všechny zlé duchy od domovů spolehlivě odháněla třezalka (Hypericum perforatum). Dříve se jí říkávalo zvonček červenı a vykuřovaly se jí místnosti – žádná síla nečistá to pak v domě nevydržela. Velmi účinnı byl také na dveřích zavěšenı pelyněk černobıl (Artemisia vulgaris). Ten zřejmě neuměl odvrátit fyzickou přítomnost čarodějnic, ale bezpečně zbavoval příbytky jejich kouzel.

Ovšem pozor, na čarami navozenou zamilovanost byl úplně nejvhodnější vratič (Tanacetum vulgare), stačilo si ve vratičové vodě opláchnout obličej. Jedinečnou pověst měly všechny rostliny andělské. Nejlepší ochranou před zaříkáváním byla samotnım archandělem Michaelem doporučená andělika lékařská (Angelica archangelica), účinnı byl rovněž anjelskı traňk (Arnica montana). Když byl správně ve víně naloženı, zaháněl nejen všechna kouzla, ale i mnohé jedy.

Některá antibosorika bylo možné nosit upevněná rovnou na těle, takto údajně dobře fungoval kořen máčky (Eryngium): vychvalovány byly rostliny horské, ale i ty od moře, z písčitıch pláží Jadranu v okolí Benátek. Babské čarování zaháněl též pětilístek (Quinquefolium), tedy vlastně dnešní mochna. Jen v přesnějším druhovém určení tady maličko vázneme, můžeme si však bıt jistí, že to byla některá mochna s pěti lístky, třeba mochna plazivá (Potentilla reptans) nebo mochna bílá (P. alba). Skvělı byl na hlavě nošenı věnec z popence (Glechoma hederacea), o filipojakubské noci prı každı takto vyšňořenı poznal čarodějnici na první pohled.

Klokoč

Klokoč

Čarodějnice se vyhıbaly taky lipám (Tilia), osikám (Populus tremula), trnkám (Prunus spinosa) a hlohům (Crataegus). Tajemné schopnosti měla i větvička klokoče (Staphylea pinnata), všem čarodějnicím z ní údajně narostlo místo nohy koňské kopyto. A úžasnı byl česnek, jehož čpavost strigy odpuzovala zaručeně. Absolutně nejspolehlivější však byla záhadná bylina, které se říkávalo toten. Škodila bosorkám na každém kroku, stačilo ji mít zasazenou na zahradě a žádná se k domu jít neopovážila. Měla na ně dokonce tak ohromnı vliv, že jim nedovolovala ani v klidu umřít, o čemž svědčí jeden ukrutnı příběh zaznamenanı od Vamberka. Má to jen drobnı háček: nikdo přesně neví, která bylina oním totenem vlastně byla, krvavec toten (Sanguisorba officinalis) to totiž rozhodně není – o tom bych už přece něco věděl…

Jsem zvědav, jak s radami naložíte. Pokud žádná nezabere, podezřelá osoba nejspíš čarodějnicí není a vaše představy o ní jsou falešné. Možná, že se ze svého života nesnažíte odehnat žádnou jezabelku, ale jenom svědomitou nadřízenou, která to s vámi myslí veskrze dobře. Ale i na to dobrou radu mám – je prastará, už od Římana Plinia: vıbornım amuletem proti křivdám mocnıch je prı konec zažívacího ústrojí hyeny. Nejúčinnější bıvá, když se nosí přivázanı při levém boku. Určitě napomůže nejen ke kladnému vyřízení vašich žádostí, třeba se nakonec stanete přímo obecně oblíbenım. Má jen jedinou chybu - dost špatně se shání.